Sebevražda v inkubátoru
Když ti někdo bude povídat o sebevraždě v inkubátoru nebo o šikaně v kojeneckém nápravně výchovném ústavu, klidně mu věř.
Protože jen v tuto chvíli se vede několik válek o seno z konopí. Seno je nad zlato. Prý ale ve skutečnosti jde o prachy. Možná že jo. Tak jestli potkáte ty chlápky, šetrně jim naznačte, že peníze jsou chiméra. Jsou to magnetické záznamy v bance. Dříve nebo později je někdo zcela jistě přemázne. Tipl bych si, že to bude někdo z vlády.
Není to ale legrace? Jen si to představ. Seno měníš za virtuální realitu, po krku ti jdou poldové a konkurenční gangy, čas od času, aby byla větší sranda, se do té mely zapojí námořní pěchota.
Jo a mimochodem, pokud máš v bance nějaký prachy, a máš k nim citovej vztah, hezky se rozluč, sbohem a šáteček, tobě je přemáznou taky.
To jsou ale všechno jen prkotiny a takové klukoviny.
Není to tak dávno, co na náměstí v Jerevanu byl milion lidí stáli ve tmě tiše a nehnutě s milionem svíček. Nepošlapali trávníky a nezlomili ani kytičku. Brečeli i staří chlapi.
Bylo by to všechno moc hezký a dojemný, kdyby předtím v Sumgaitu Arménům neuřezali hlavy a nehráli s nima fotbal na ulici. (Já tyhle lidový zábavy přímo zbožňuju.)
Přímo z mírové demonstrace šli Arméni do hor střílet Azery. Tak začala válka v Karabachu.
Tou dobou v letním žhavém Sarajevu si mafián zvaný Puška sedl doprostřed ulice s nohama ve velkém lavoru. Sklenička vody tehdy stála marku a lidé pološílení žízní probíhali Alejí ostřelovačů. Běželi pro vodu. Jinde nebyla. Občas někdo nedoběhl.
Puška byl fakt těžkej frajer.
Tou dobou klíčovou část fronty držel Ústav literatury ze Sarajevské akademie věd. Frontu literáti udrželi. skoro všichni padli.
Kdo by to do těch knihomolů řekl.
Tou dobou v druhé linii, mafiáni Caco a Celo, pózovali pro CNN a hráli si na zachránce a hrdiny.
(Cacu později dostala konkurence. Čest jeho památce.)
Tou dobou za kopcem v Pale pochlastávali a bratříčkovali se lord Owen Sráč, Akaši Šedá krysa a Karadžič Vrahoun.
Skoro na dostřel.
Konec konců, nemusel ses na to dívat mohl sis stáhnout roletu. Jen občas se stalo, že ti přitom mina explodovala přímo do ksichtu. a zbyl z tebe krvavej flek.
Správná prča. Tak pazi mine!
Ve stejnou dobu v Etiopii nahý a na kost vychrtlý chlap uprostřed pole na čtyřech, hledal kořínky. (Vypadal jako nejaké zvíře.) Byl tam a už není. Už vůbec není. Tak je zase pohoda. Není ten svět fajn?
Ve stejnou dobu Monrovia, Libérie. Záležitost pro fajnšmekry.
Pár set úplně nahých černochů s těžkými kulomety a granátomety pálilo po všem, co se hnulo. Řekli jim, že když budou nahý, tak je chrání kouzla vúdú.
Vedl je jeden chlap, říkali mu generál Holá prdel.
Druhá parta zase věřila, že kulka je osud a je na ní napsáno tvoje jméno. Tak si do boje brali blonďatý paruky, aby je kulka nepoznala.
Dobrej trik, ne?
Tak až tam potkáš černocha v blonďatý paruce, zapni si volkmena a prchej, začíná ti jogging o život. Ledaže bys měl na hlavě paruku a holou prdel. Pak to nech plavat, tebe se to netýká.
Ale tady máme zákony, ne? (Prostředky spekulace a taky proto, abys řádně platil daně, co nazvali je pojištění.)
Když myslíš ...
tak užívej si sociálních jistot než tvou hlavu někdo narazí na kůl u cesty za to, že jsi nějakej divnej, nebo vedeš blbý kecy, nebo tak něco. No problema, poprava bude poprávu.
(Možná, že někdo proklouzne do nebe. Postranním vchodem. Když se nikdo nedívá.) |