|
Letěla včelka loukou plnou kytek,
a celá se třásla strachem.
Strachem, že letí pozdě a ten zbytek
kytek vyplněn že bude prachem.
A tak se chuděře malé třáslo celé tělo,
až její křídla neměla sílu dále plout,
z neštěstí někoho bodnout se jí chtělo,
však pak by se k životu nemohla již pnout.
Tu najednou vidí, že jde kolem šváb,
a tak z plných vzdušnic o pomoc ho prosí.
Pozdě!Kdosi na ni zrovna šláp!
Je to jakás bota, co všechno kolem kosí!
Mrtvá včelka na studené zemi leží,
a přes svou smrt je velmi nervózní.
Proč? Dobré místo ke spánku najde stěží.
Strach na tomto světě nikdy nedozní.
|
|
|