Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 26.12.
2.svátek vánoční
Štěpán
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Film
 > Film
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
PROJEKT 100 (2005) z kolekce rakovina mamografu
Autor: Emmet_RAY (Občasný) - publikováno 25.1.2005 (07:53:22), v časopise 27.2.2005
další v kolekci>

 

 

Cílem Projektu 100, který se pod křídly Asociace českých filmových klubů poprvé uskutečnil někdy před deseti lety, bylo dostat do českých kin perly světové kinematografie, v mnoha případech filmy nekomerční či natolik staré, že by již jinak neměly šanci na uvedení. Mnoho klasických filmových děl tak díky Projektu 100 mělo svou českou premiéru a  setkala se s velkým diváckým zájmem.  Snad i proto se Jiří Králík, autor tohoto projektu, mimo jiné i pořadatel Letní filmové školy v Uherském Hradišti, rozhodl nezůstat u původně plánované stovky filmů, které již deset předchozích ročníků Projektu 100 obsáhlo, a rozhodl se uspořádat ročník další, jedenáctý. Kromě osmi hraných filmů, mezi které tradičně patří i jeden český zástupce, nabízí Projekt i jeden animovaný a jeden hraný krátkometrážní film.

 

 

Jiří Králík - hlavní organizátor Projektu 100

 

 

 

 

 

 

MODERNÍ DOBA

 

USA 1936 - scénář, režie a hudba: Charles Chaplin

 

Šestý film Charlieho Chaplina , reflektuje překotný technický vývoj první třetiny dvacátého století, kdy se společnost zmítaná  ekonomickou krizí upínala k technickému pokroku jako jediné možnosti záchrany. Ač třicátá léta již definitivně potvrdila vítězství zvukového filmu, Chaplin svou Moderní dobu natočil ve stylu němé grotesky, tedy s využitím pantomimy, zatmívaček či "zrychleného pohybu". Cílem však nebylo diváka pouze pobavit (jak Chaplin ve snaze uchránit film před cenzorskými zásahy prohlašoval) - Moderní doba je film s výrazným politickým podtextem, technický pokrok ruku v ruce se zvyšováním výroby totiž přispěl ke vzniku odborů a  rozvoji byrokracie. Filmoví tvůrci byli pod značným tlakem, jak jinak než katolické, Ligy slušnosti, která při nazírání na filmová díla důsledně vyžadovala užívání nešťastného Haysova mravnostního kodexu ( ten koneckonců ve Spojených státech v mírnější podobě přetrvává dodnes). V této atmosféře a v době, kdy byla každému nucena představa, že pouze s rozvojem techniky je společnost na cestě k lepším zítřkům, si Chaplin dovolil poukázat na to, že bez rozvoje celé společnosti  ke skutečnému pokroku nikdy nedojde. V dnešní době sice už nejde o film příliš divácky atraktivní, ale jeho poselství je nadále aktuální. Stále totiž máme při vizích budoucnosti tendence upínat se k představám dokonalých strojů, které lepší svět vytvoří za nás.

 

 

 

 

 

 

 

 

METROPOLIS

 

Německo 1927 - scénář a režie: Fritz Lang

 

Jeden z prvních sci-fi filmů vůbec s tehdy rekordním nákladem 5 milionů marek. Je druhým němým filmem v nabídce letošního Projektu 100 a také z něj Chaplin ve své Moderní době (viz výše) v mnohém vycházel, byť odkaz Metropolis převáděl do komické roviny. A nebyl jediný kdo z tohoto monumentálního díla čerpal. Inspirace Langovým snímkem je zjevná v Sexmisi, Blade Runnerovi a mnoha a mnoha dalších. Říci, že děj Metropolis se odehrává v přetechnizované společnosti 21. století by nebylo úplně přesné, Metropolis totiž není založena na silném příběhu, jedná se spíše o sociální alegiorii. Důraz na důležitost ochrany nižších (tj. dělnických) vrstev před nastupující modernizací učinil z Metropolis film ve své době politicky nekonfliktní, vyhovoval jak komunistům, tak (a to bylo pro výmarského režiséra jistě důležitější) i tehdejšímu německému režimu, protože i nacisté usilovali přístupnost lidovým masám. Metropolis je město budoucnosti, izolované, a rozdělené na dva póly - jeho chod řídí bohatá elita parazitující na dřině dělníků, kteří žijí v temných ghetech okolo úpatí honosných mrakodrapů. Vyprávění je založeno na kontrastu, nejen chudých a bohatých, ale i techniky a magie a mnoho klasických symbolů (včetně panny Marie) posouvá do dalších významů. Před zakoupením lístků do kina je třeba si uvědomit, že na Metropolis se nedívá snadno a to především proto, že již neexistuje původní verze filmu. Snímek, který později způsobil krach svého studia, se ani zdaleka nezaplatil a tak byl již v roce 1927 necitlivě zkrácen a to skoro o čtvrtinu. Vinou tohoto distribučního zásahu ztrácí vyprávění na logice, jeho sledování je spíše pro filmové fajnšmekry, kteří si vychutnají novátorské vizuální efekty tohoto v pravdě expresionistického snímku. Snímku jenž zůstává pro ostatní tvůrce dodnes inspirací.

 

 

 

 

 

 

OTEC NA SLUŽEBNÍ CESTĚ

 

Jugoslávie 1985 - režie: Emir Kusturica, scénář: Abdulah Sidran

 

Čtvrtý film Emira Kusturici je příběhem jedné rodiny, která v Titově Jugoslávii doplatila na politické čistky. Vše je viděno očima školáka Malika, jehož otec díky falešnému udání od vlastního bratra putuje do pracovního lágru. Dětské oči si ještě neuvědomují plně vážnost situace, otec je, jak říká maminka, pouze "na služební cestě". Kusturica opět ve filmu obsáhne velké časové období a jako ve většině jeho snímků dobové souvislosti slouží pouze k dokreslení lidských příběhů. Mnohem závažnějším problémem než politická perzekuce se zdá otcovo nekonečné sukničkářství.  Narozdíl od pozdějšího Undergroundu nespadá vyprávění k úmyslné grotesknosti, sám režisér své dílo označuje za historicko-milostný film - nesází na silná gesta, potřebného sdělení dosahuje pečlivou drobnohrou a tlumenými hereckými výkony. Otec na služební cestě je jemný a laskavý snímek, působivé a paradoxně poetické záběry prostředí pracovního tábora či šedého Sarajeva podbarvuje hudba Zorana Simjanoviče. Film je bohatý na silné emotivní scény. Hlavní postavou je otec Meša, výborně stvárněný oblíbeným Kusturicovým hercem Mikim Manojlovičem, ale díky vypravěči Malikovi můžeme film vnímat i jako obraz dospívání, doby, kdy dítě pomalu přestává vidět v tom co mu říkají dospělí nenapadnutelnou pravdu, ale začíná si vytvářet svůj vlastní pohled a pomalu uniká ze světa poklidných her a sladkých iluzí.

 

 

 

 

 

 

 

VERA DRAKE  -  ŽENA DVOU TVÁŘÍ

 

Velká Británie, Francie, Nový Zéland 2004, scénář a režie: Mike Leigh

 

( napsal Ariel )

 

Vera Drake -  žena dvou tváří, režiséra Mika Leigha je filmem o ženě, která v poválečné Británii tajně prováděla potraty. Ti, kdo znají Leighovo patrně nejznámějším dílo, strhující drama Tajnosti a lži, se asi neubrání srovnání. Avšak tím, že se Leigh tentokrát opírá o dost jednoduchý scénář, na sebe nevzal právě lehký úkol. Přesto film zaujme zajímavým vykreslením postav (např. ušláplý soused), minimalistickými průzory do každodenního života (bezútěšná scéna z továrny, kde Veřina dcera kontroluje žárovky), jemnou gradací, s níž jsou zobrazovány pocity žen, které se zákroku podrobují, či nenápadným prolínáním jednotlivých scén (flirtování Veřina syna, scéna znásilnění, scéna u psychiatra atd.), které z různých úhlů naznačují, jaký byl systém související s možností uměle přerušit těhotenství. Pohled na celkové klima se tak vlastně stává mnohem důležitější než příběh hlavní hrdinky. Přesto je výkon Imeldy Staunton v roli Very velmi dobrý. Mimo jiné i on nás nechává na pochybách, je-li Vera Drake skutečně bytostí tak dobrou a nezištnou, jak se na první pohled jeví. Ale po shlédnutí filmu si závěr o hrdince i době jistě uděláte sami.

 

 

 

 

 

 

TAKING OFF

 

USA 1971, režie: Miloš Forman, scénář: Miloš Forman, J. C. Cariére, J. Guare, J. Klein

 

Tento film je založen na zdánlivě jednoduché zápletce – patnáctiletá dcera se na několik dnů „vytratí“ z domova a její rodina se po ní snaží pátrat. Jenže jsou věci takové jak se zdají? Skutečně je výška věku přímo úměrná s morální vyspělostí? Taking off je velmi vtipným a hořce sžíravým snímkem; příběh se odehrává ve dvou rovinách, sledujeme jak počínání zmizelé dcery, tak i pátrací akci rodičů, právě při které paradoxně dojde k mnoha skandálům.  Scény, kdy rodiče přestávají být spořádanými dospělými američany a kouří trávu, padají po hlavě do opileckých večírků a svlékacího pokeru či kradou taxík jsou zárukou dobré zábavy. Miloš Forman ve svém prvním zámořském režisérském počinu nezapřel svou osobitost a vytvořil filmovou satiru na americkou společnost, rodičovské zvyklosti a rituály a studentský život 70. let. Není divu, že jej čekal naprostý komerční neúspěch, přesto můžeme Taking off směle postavit vedle kultovního Hoří, má panenko! Bohužel, při vší úctě (Amadeus, Muž na Měsíci) i neúctě (Lid versus Larrry Flint) k jeho dalším americkým snímkům, Forman již tímto směrem odvážné ironie a reflexe zkostnatělých modelů chování  později nikdy nevykročil a přijal hollywoodský model vyprávění.

 

 

 

 

 

 

 

 

VOJŤECH, ŘEČENÝ SIROTEK

 

ĆR 1989, režie: Zdeněk Tyc, scénář: J. Soukup, J. Kačer, Z. Tyc

 

Absolventský film Zdeňka Tyce není příliš známý ani komerčně úspěšný, ostatně jako většina našich snímků uvedených v roce 89. Vojtěch je poklidná černobílá balada ve stylu podobných českých filmů ze šedesátých let – to podtrhuje i to, že je film černobílý, a tak kontrast mezi světlem a tmou, slunečními paprsky a šedými mraky, ještě lépe vyniká. Příběh, zasazený do roku 1946, se odvíjí kolem mladíka Vojtěcha, který se jen těžko začleňuje do venkovského společenství. A právě postava podivného samorosta působí jako ušitá na tělo citlivému herectví Petra Formana. Důležitou roli ve vyprávění hraje příroda, Vojtěch není filmem který klade důraz na děj, prostě si poklidně plyne, stejně jako dny na českém poválečném venkově. Rozhodně ovšem stojí za shlédnutí, už pro svou odlišnost od současné české filmové tvorby.

 

 

 

 

 

 

 

REVIZOŘI

 

Maďarsko 2003, režie: Antal Nimród, scénář: A. Nimród, J. Adler

 

Revizoři si v rámci Projektu 100 odbývají svou českou premiéru a proto jsem je ještě neměl možnost vidět. Podle dostupných materiálů to však vypadá, že se asi jedná z celé nabídky Projetku 100 o film pro současného diváka nejatraktivnější. Akční mysteriózní thriller z prostředí maďarského metra? Jako hlavní hrdinové revizoři bojující jak s černými pasažéry, tak s maskovaným zabijákem skrývajícím se v podzemí? Brutální elektronická hudba? No.. zní to přinejmenším zajímavě ;-) V Maďarsku tento film po dlouhé týdny vedl tabulku návštěvnosti kin a bude se ucházet o Oscara za nejlepší zahraniční film.

 

 

 

 

 

 

 

KDO SE BOJÍ VIRGINIE WOOLFOVÉ?

 

USA 1966, režie: Mike Nichols, scénář E. Lenhman (podle divadelní hry E. Alebeeho)

 

Tentokráte budu citovat oficiální materiály k Projektu 100:

„Drastické nahlédnutí do života manželů, kteří si prostřednictvím virtuálního světa a virtuálních příběhů dokážou ubližovat s takovým gustem a takovou razancí, že by jim to normální nudná realita neumožňovala. Příběh stárnoucího profesora a jeho ženy (dcery rektora), kteří si zpestřují život vymyšlenými příběhy a množstvím krutých her, jejichž prostřednictvím si vzájemně rozdírají duše (pravděpodobně proto, aby si dokázali, že ještě žijí), sledujeme společně s mladší dvojicí , která stojí téměř na počátku jak vztahu, tak kariéry, a na rozdíl od starších ještě má zábrany - „předstírá“ nejen ostatním, ale i sobě nejrůznější iluze o životě.“

 

 

 

 

 

 

 

PLECHOVÝ BUBÍNEK

 

Německo/Francie 1979, režie: Volker Schlondorff, scénář: V. Schlondorff, J. C. Carriére, F. Seitz

 

Obsáhnout ve filmu děj celého románu rozhodně není snadný úkol a většina takových filmových adaptací končí neúspěchem. Režisér a představitel "nové německé filmové vlny" Volker Schlondorff měl práci o to těžší, že předlohou, kterou měl převést na plátna kin, byl veleslavný román Guntera Grasse. Přesto se Schlondorffovi podařilo dostat do filmu vše podstatné a neváhal najít i ekvivalenty ke Grassovým vyprávěčským postupů. Když si vzpomeneme, kolik např. českých filmů podle předlohy V. Párala právě na tomto ztroskotalo, můžeme se německému režisérovi pouze obdivovat. Děj se odehrává v první polovině dvacátého století a zobrazuje mimo jiné vývoj nacismu a proměnu společnosti v mnohonárodnostním městě. To vše sleduje divák pomocí chlapce Oskara, jehož křik je tak silný, že dokáže rozbíjet sklo. Oskar se odmítá stát součástí světa dospělých, a tak se rozhodne přestat růst. Zůstává tedy navenek stále malým dítětem, ale jeho duše velmi brzy přestává být čistá. Právě díky němu si uvědomujeme, že i monstróní zlo může na první pohled působit neškodně. Právě tento kontrast, mezi vnitřkem a vnějkem malého chlapce dodává filmu na síle výpovědi. Těžko říct zda by to tak působilo, kdyby v hlavní roli hrál lilipután, jak se také zvažovalo. Plechový bubínek si uchoval poselství své stejnojmenné knižní předlohy, tedy ono gesto odporu proti agresi společnosti, neustálému tlaku k zařazení se do davu, byť ono poselství vyznívá značně bizarně až kontroverzně.

 

 

 

 

 

 

 

PŮLNOČNÍ KOVBOJ

 

USA 1969, režie: John Schleisinger, scénář: Waldo Salt

 

Asi nejpravdivěji dokáže určité prostředí zobrazit člověk, který do něj nepatří. Rozhodně to platí v případě tohoto filmu, kde anglický režisér zobrazuje New York jako město propastných sociálních rozdílů a ztráty iluzí. Příběh „venkovského“ kluka Joea, který se rozhodne vydat do New Yorku za vidinou finančního zisku z práce gigola, si bere na paškál klasický americký sen. Už stylizace Joea jako salonního kovboje, oblíbené americké postavy, má znamenat jeho mužnost a atraktivitu. V New Yorku však „gigola“ čeká obšťastňování obstarožních paniček a pak už nejen jich. Veškeré zbytky drsné mužnosti tak berou za své. Nakonec jediné co ve městě získá je přátelství zlodějíčka a pomalu umírajícího feťáka Ratse (vynikající Dustin Hoffman). Je už pro Američany typické, že každý kdo se pokusil na jejich zemi podívat střízlivým pohledem, byl odmítán. Půlnoční kovboj byl okolkován ratingem X, což je maximum, které může být uděleno při rozhodování o věkové nepřístupnosti a které se do té doby udělovalo pouze pornofilmům. Každopádně i přesto nakonec získal tři Oscary ( a rating byl potichu změněn) .

 

 

 

 

 

 

 

pro seznam kin klikněte na pokračování v kolekci

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Emmet_RAY (Občasný) - 25.1.2005 > úplně všechny filmy jsem neviděl (ale většinu ano) - s jedním mi proto pomohl Ariel (ještě jednou děkuji), s jedním oficiální materiály a u dvou jsem čerpal z filmových časopisů a toho co je známo

výsledek je sice trochu odlišný od mých původních představ, ale měl jsem velmi málo času a jako základní přehled to snad stačí
<reagovat 
ariel (Občasný) - 25.1.2005 > Osobně si určitě nenechám ujít "Virginii Woolfovou" (samotná Albeeho hra je šokující a pokud se nepletu, s Taylorovou tam hraje Richard Burton, takže vlastně hrají sami sebe) a opětovné shlédnutí Plechového bubínku, zdá se, že Schlöndorffova nejlepšího, emocemi prosyceného, filmu (ne nadarmo je Německo zemí, v níž vznikl expresionismus). A asi ani Moderní dobu (Chaplinovi přicházím na chuť až v poslední době) a Taking off ("Konkurs" po americku mě znovu nalákal).
<reagovat 
Lada Niola (Občasný) - 25.1.2005 > fajn počin! užitečné...
pár těch filmů jsem viděla, ale moc si je nepamatuju :)
<reagovat 
zirael (Občasný) - 25.1.2005 >

chválím, dobrá práce... recenze by sice šlo ještě dopilovat, ale o to zas tak moc nekráčí.

osobně bych si nechtěla nechat ujít Revizory.


<reagovat 
Lian (Občasný) - 25.1.2005 > Mi to jako základní přehled určitě stačí. Chystám se na Veru, Taking off a ten Bubínek, když to všichni tak chválej
Body: 5
<reagovat 
Rawen (Občasný) - 25.1.2005 >

ti co neviděli - doporučuju vřele Metropolis!!!

a škoda, že jsem Plechový bubínek viděl asi před 2 týdny, zašel bych na něj radši do kina, taky zážitek!


<reagovat 
drfaust (Občasný) - 25.1.2005 > výborně
<reagovat 
veršoun (Občasný) - 25.1.2005 >

Z těch co jsem viděl:

Taking Off  ... 3 1/2 *

Kdo se bojí Virginie Woolfové ... 5* (hlavně zásluhou vynikajícího textu) měl jsem tu čest to vidět v divadle v Řeznické s Barťákem a bylo to také vynikající, jeden z těch filmů, které by bylo škoda filmovat, kdybychom měli všichni možnost jít do divadla na Taylorku a Burtona

Půlnoční kovboj ... 4* 

 


<reagovat 
ouvej (Občasný) - 25.1.2005 > tohle mě velice potěšilo.
Body: 5
<reagovat 
ariel (Občasný) - 25.1.2005 > k tomu Formanovi: s výjimkou Amadea ( a méně Přeletu nad hnízdem...) jsem tu jeho novou tvář nikdy nepříjal... Forman byl vždycky mnohem lepší sociolog než psycholog... a mám dojem že sociolog v americkém podání je takový nějaký bombasticky plochý
<reagovat 
 veršoun (Občasný) - 25.1.2005 > ariel> Amadeus je hlavně špatný text - divadelní hra Petera Shaffera. Nechápu, že si ho mohl vybrat evropský režisér jako kostru svého filmu. Viděl jsem v divadle pod Palmovkou v podání Salieri - Bartoška, Mozart - Langmajer v Hřebejkově režii. Bylo to stejně nedůvěryhodné jako film, přestože byl Bartoška jako Salieri naprosto vynikající a dokázal se upozadit ve prospěch celku. Ta hra je už od základu vylhaná, vykalkulovaná a s tímto materiálem se nedá nic dělat ... . Film Amadeus je pouze kostýmní podívaná - nic víc.
<reagovat 
 ariel (Občasný) - 25.1.2005 > hanýsek> 

píšu že Amadeus se mi líbil (když tu poprvé šla ta první verze), a byl bych osobně opatrný s těmi výroky "nic víc"... ale to já jen tak, nechci se přít

Hulce** Murray Abraham* scéna kdy se tchýně mění v kolorující královnu noci* horrorový závěr* Jitka Molavcová v epizodní roli prostitutky přetančí zfetovaně přes chodbu* to vše mě minimálně tehdy oslovilo

 

 


<reagovat 
tkadlec (Občasný) - 1.2.2005 > Revizory sem viděl pár dní zpátky a vyšplhali se u mě alespoň na místo Lynchova Sloního muže. Vjemově neuvěřitelně nabitá a kompaktní záležitost - hudba, vizualita, vtip, napětí, symbolika, herci, prostředí, příběh - všecko na dost vysoký úrovni. až na pár hlušších míst jsem seděl se zaťatejma pěstma a tiše záviděl. DOPORUČuju
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
tkadlec (Občasný) - 1.2.2005 > jo ta Králíkova fotka je perfektní
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 1.2.2005 > jop> nic nevypadlo, ty uvedené filmy tam byly jen jako přáíklad, nevím proč bych měl vyjménovávat všechny, které režíroval, a někam je zařazovat.
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 2.2.2005 > jop> podívej, každý považuje za nezbytné něco jiného

a s označením Kukačky za nejlepší fiml by tě hnalo hodně filmových odborníků

Vlasy jsou film o vzpouře.. no ehm.. ale to je i Larry Flint

to že Forman po neúspěchu Takingu hodně utlumil svou osobitost je známý fakt

to co předvedl v Přeletu bylo sice fční - převážně statická kamera plus střihy bez jízd, ale to by zvládlo víc režisérů

především to bylo natočeno podle výborné knižní předlohy (ač se autor s Formanem rozešel ve zlém)
se skvělým kameramanem
a dobře zvolenými herci (plus pro Formana)

ty čtyři filmy v závorkách byly jen taková noticka, navíc založena na mém subjektivním dojmu

upřímnost mi nevadí, ale kdybys byl machr na Formana, tak mi vyčteš, že jsem nezmínil Valmonta - to jediné by totiž mohlo být aspoň částečně oprávněné..
<reagovat 
H.a.K.a. (Občasný) - 1.2.2005 > Viděla jsem Revizory a nelituji. Byl to silný zážitek, (vlastně hned několik zážitků. Nejdříve vystát frontu, se štěstím dostat předposlední lístky do Aera a pak najít volno v sále...) prostě stojí za to, doporučuji!
Body: 5
<reagovat 
 ariel (Občasný) - 1.2.2005 > H.a.K.a.> 

a jak se ti líbí tenhle příspěvek?


<reagovat 
 H.a.K.a. (Občasný) - 2.2.2005 > ariel> :) líbí!! Zapomněla jsem přidat: Doporučuji
<reagovat 
ariel (Občasný) - 2.2.2005 >

ono to nebude jen tím Formanem... možná že jedna část nové vlny k tomu prostě spěla... ke studeným angažovaným filmům

vem si Ivana Passera


<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 6.2.2005 > jop> no ty se naopak zbytečně zaměřuješ na jednu úplně nepodstatnou poznámku o kvalitě Formanových snímků

v pohledu na celý text to není nijak zvlášť důležité

osobně nemám výhrady pouze k Ljp a Hmp
<reagovat 
Oplatka (Stálý) - 11.2.2005 > Vyborne, opravdu jsi si s tim dal praci, chvalim. Je zajimave, jak je videt rozdil mezi Arielovym prispevkem a temi Tvymi - jsou, rekla bych, osobne zabarvenejsi a maji vetsi spad.
O Formana bych se rozhodne nehadala, myslim, ze nema smysl zabyvat se tim, proc dal kdo do zavorky zrovna to a ne neco jineho. Osobne mam rada Valmonta a Prelet nad kukaccim hnizdem, ale zasadni pripominky nemam k zadnemu jeho filmu.
Ze zminovanych filmu velmi doporucuji Otce na sluzebni ceste (davali to na CT2 v Kusturicove profilu, mam to nahrane a urcite se na to nekdy podivam znova). Je to snimek o detstvi v obtizne dobe, misty mily a misty z nej mrazi, je to v podobnem stylu jako Vracenky nebo Lasky mezi kapkami deste (a pozdeji, ovsem v libvejsi forme Obecna skola nebo Pelisky).Politicke a dalsi (tady hlaven sportovni) udalosti, projevujici se na zivote chlapce v dobe pred dospivanim. Tady bych jenom polemizovala s tvrzenim o "dlouhem casovem obdobi" - hrdina zustava cely film malym klukem (i kdyz leccos pochopi).
Jednu malou polemickou poznamku mam pak jeste k filmu Vojtech, receny sirotek. Nerekla bych zrovna, ze "film si tak poklidne plyne", ona je to totiz vlastne tragedie, ukazuje to, jak to muze s neprizpusobivym, zasadovym clovekem dopadnout.
Jinak jeste jednou diky za prispevek do rubriky.
Mimochodem, mohl bys uvest nazvy tech kratkych filmu, ktere jsou soucasti Projektu 100?

Body: 5
<reagovat 
 Emmet_RAY (Občasný) - 14.2.2005 > Oplatka> díky, u Otce na služební cestě jsem se nevyjádřil přesně - pro mne je "dlouhé časové období" úsek několika let, ale chápu že takhle napsat se to nedá a že to zavádí

Vojtěcha jsem viděl někdy před sto lety, měl jsem na mysli asi tu obrazovou část

ono je to vůbec dost nedokonalé, já si nevedu žádnou videotéku, takže jsem musel lovit buď v paměti a nebo v oficiálních materiálech a obojí jak víme nebývá zrovna přesné

součástí P1OO je ještě krátkometrážní film Mechanika a animovaný film Pelargónie
<reagovat 
Oplatka (Stálý) - 27.2.2005 > ariel: Prosim? Jsi se zcvoknul nebo co? Sexualniho obtezovani mam tady, kde jsem, bohuzel dost.
<reagovat 
 ariel (Občasný) - 27.2.2005 > Oplatka> 

smazal jsem


<reagovat 
ireversible (Občasný) - 3.9.2005 > Skvle Václave.Mrknul bych se na ten Foranův film:)
<reagovat 
G_B_Show (Občasný) - 28.2.2006 >
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
(3) 4
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter