Ptáci zpívali, slunce pálilo a já se válel doma v posteli. Bylo už pozdní odpoledne, ale vstávat se mi ještě nechtělo. Nespal jsem, jen se tak líně povaloval a popíjel lahváče. Když v tom někdo zazvonil… 

   „Kdo mě to, do prdele, otravuje?“ Crrr! Crrr! Zvonek řinčel jako by to mělo být naposled. „No jo, vždyť už jdu!“ Ztěžka jsem se zvedl z postele a coural se ke dveřím. Crrr! Crrr! Zvonek zvonil bez přestání. „Co je to za kripla?“, problesklo mi hlavou. „Proč, kurva, nepřestane zvonit? Nejspíš něco nutně potřebuje.“ Crrr! Crrr! Nasraně jsem otevřel dveře, ale k mému překvapení tam nikdo nebyl. Nějaký parchant mi do zvonku nacpal sirku.