“Jsem nejkrásnější a nechytřejší z celé naší vesnice, na jejíž jméno si bohužel nemohu vzpomenout,” řekne Jižan a vyfoukne z úst žvýkačkovou bublinu, která se rozplácne na jeho poďobaném lívancoidním obličeji. Rád poslouchá písně Erose Ramazzottiho, ale bohužel, jako Eros Ramazotti nevypadá. Právě vhodil do svých vlasů dva kelímky gelu, oblékl si růžovo-oranžovou košili a pevným krokem vyrazil do nočního podniku.

     Teď se hodlám věnovat spíš plavé kráse Seveřana, který v témže podniku už nějakou dobu sedí za stolem a melancholicky oslavuje dovršení svého doktorátu. Připadá mu, že jeho tvář hyzdí piha nad jeho levým okem. Přitom každém tahu v jeho obličeji, o každém jeho svalu, daly by se psát eposy.

      Do lokálu vešla žena. “Madonna konečně sestoupivší z gotických obrazů, které si odmítám prohlížet v muzejích, zdroj nádherných zážitků,” řekl by Jižan, kdyby uměl formulovat. “Bacha, baba, zdroj dalších problémů...,” pomyslí si Seveřan, což je hluboko pod úrovní jeho formulačních schopností.

     Zatímco Jižan je hrdý na to, že se mu podařilo objevit krásu i ve tváři osmdesátileté lesbické staré panny, Seveřan chtivě hledá problémový rys v obličeji Naomi Campbell, aby nemusel uznat, že by se mu eventuelně i mohla líbit. Kdyby se mu líbila, mohl by o ni stát, kdyby o ni stál, mohl by se spálit, kdyby se spálil, jeho kámoš Jarda by se mu mohl smát… Ne takhle ne, to by znamenalo ztrátu posledních zbytků čehosi, čemu říká mužnost. Oproti tomu Jižan jedná podle jednoduchého pravidla: čím více sváděných žen, tím více svedených žen a právě tomu říká mužnost.

Jižan: čas průběhový

Seveřan: podmiňovací způsob

Jižan: Jsi nejkrásnější stvoření v celém vesmíru, které sedí u tohoto stolu.

Seveřan: Co ta moje piha? Blbý, co?

Seveřan: Kolik máš doma vidliček, židlí a metrů čtverečních?

Jižan: Doufám, že s nikým nechodíš!

Jižan: Co ti můžu objednat?

Seveřan: účet za jeho dvacet piv leží na prázdném stole

Seveřan: Strašně se bojím tmy.

Jižan: V mojí ložnici je jedno místo přesně stvořené pro tebe. Postel.

Seveřan: složité diplomatické jednání ohledně blízkovýchodního konfliktu

Jižan: Zítra v šest se pro tebe stavím. Nějaké námitky?

Nahlédla jsme do několika jižanských domů, kde malí chlapečci demolovali nábytek a za odměnu dostávali bonobóny. Celé roky jsem strávila v nevytopených seveřanských čekárnách, kde matky pohlavkovaly své syny za každé porušení nesmyslných společenských pravidel. Proto znám dobře reliéf té jizvy na sebevědomí Seveřanů. Léčit ale nemůžu a nechci. Když se k sobě příliš přiblížíme, ta jizva bude bolet z obou stran.