táži se po smyslu záměny léta s podzimem

vidím rozpačitou tvář podzimu ještě zahalenou závojem léta

na hladinu bazénu sněží listí

někteří lidé ale stejně ještě hledají šaty jara

a za nocí se s cigaretou na balkóně modlí k hvězdám

za dotek zimy

možná sme jako stromy

nosíme stejně pravdivou informaci o ročním období

a roční období se pozná i na nás samotných

možná sme někteří úrodní jako podzim

a naše plody jsou uschovány ve sklepích duše na horší časy

nebo rozkvetlí jako léto

nebo expandujeme jako jaro

či klid a uvolněnost zimy

myslím že nejlepší je byť iracionální ale udržitelná a stabilní eufórie

ve Večerníčku se dá někdy najít stejné množství moudrosti jako v klasických filozofických spisech

myšlenky jako plachty

naší lodi

nás postrkují Dál

ale co když přestane foukat vítr?