Přítel antisvěta (Občasný)

to má být co- výkřik proti těm, co jsou proti? A co proti těm, co jsou proti těm co jsou proti, co jsou... Ano, měli bysme se chovat slušně, po desáté vypnout spotřebiče, souhlasit se vším co je a když už je problém, počkat deset let než se vyřeší. Protože být "buřičem" je přece blbý a pubertální, člověk musí být dospělý co nejdřív (pokud možno už ve 12 letech) anebo nerušit ty rozumné, co vědí, o čem ten svět a ten život vlastně je...

Tohle je asi na dlouho, proto zkrátím: metafora sypání písku pod kola je dost blbá, protože to, co brzdí a zastavuje postup/pokrok/ vývoj, je naopak konzervatismus. A to není můj výklad, to je vědomě zpátečnické smýšlení. (teď nechci říct že sem ze zásady přítel pokroku) A ono i kdyby, jestli za tou zatáčkou čeká jeden velkej Kaufland, tak pro někoho je to možná krásná představa, ale najdou se blbci, kterejm to nějak nevyhovuje, nojo puberťáci směšní

ursi (Občasný)

Neber si to tak osobně. Ve skutečnosti jsem tuto věc slyšela ve snu. Krátce potom, co jsem se přistěhovala do Brna,

se mi zdálo, že po náměstí Svobody jede tramvaj plná pankáčů. Na Masarykově třídě začala najednou zatáčet mezi domy,

kde žádná odbočka nebyla . Pankáči křičeli a snažili se tramvaj nějak zabrzdit, ale zničehonic se tam objevila další ulice,

kam tramvaj zatočila a zmizela. Měla jsem z toho takový zvláštní pocit osudovosti, a pakse mi na hranici probuzení vybavila tato slova, bez mého vlastního přičinění.

Nevím, proč jsem si na to teď po tolika letech vzpoměla. Nebyl v tom ani tak konzervatizmus, jako spíš fatalismus.