PRÁZDNINY:

Baví mě to čemu se říká samota,
ne však sednou si někam do kouta,
myslím tím klid dál od lidí hloučku,
poslouchat v lese zpěv malích ptáčků,
to je pak ten život co o něm sním,
i když se mi nesplňí to já dobře vím.

Sedím často nad jezem poslouchám jeho hlas,
slyším šum, zpěv, nářek i žal zas a zas,
vím že to není těžjá práce je to jen svoboda,
ale musím život sebe už mě zas čeká robota,
prázdniny jsou zamnou je slyšet jen ozvěna,
vše co jsem si přál se nepromítne do věna.

Bude jenom v mojí mysly,
i ti řeky co tečou i ti co již vyschly,
nebudu čekat až zase potečou,
raději ze své samoty navždy uteču,
dma měsíce klidu a pohody,
již pomalu odnáší proud divoké vody.

Voda zas za rok přeci přiteče,
a s ní i pohoda, klid. I jéz opět poteče,
krásný čas po roce zase příjde,
a já si budu přát ať nikdy nepojde,
čekám čekám vím že né však marně,
za dvanáct měsíců ahoj, čekej na mě !...