|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Uvědomujeme si, jak ohromnou a dosud málo prozkoumanou roli v našem životě hrají pocity? Vždyť nakonec děláme vše jen pro ně! Prozkoumáme-li své motivy, za snahou vydělat co nejvíce peněz či získat co nejvyšší slávu či postavení je málo kdy naplněná touha po lepším pocitu. Jako by se dal koupit! Toužíme po lásce, protože od ní očekáváme krásné pocity. Hledáme je v sexu, kultuře i v všemožné lidské činnosti.
Na druhé straně deprese může dovést člověka k sebevraždě. Z pocitu vyjádřeného agresí vznikají nenávisti, závisti, vraždy i války. V náboženství odedávna hledali lidé pocity jistoty, mystikové božskou extázi.
Nepřetržitě, celý život prožíváme své pocity a hledáme lepší. Přičinit se o dobrý pocit je jistě důležitější než se starat o svůj image, kterým působíme spíše navenek. Proto je velmi důležité zjistit, co to pocity vlastně jsou a jak vznikají, na čem závisí. První důležitou myšlenkou je poznání, že pocit je symbolem situace i nás samých. Jaká je entita, takový má pocit, to platí absolutně.
Kdo je vytváří? Kupodivu ne my, to bychom chtěli jen příjemné a ty vždy nemáme. Tvoří je tedy různá nevědomí, ale jejich motivy jsou nám často neznámé. Proč za dobrý čin nebýváme vždy odměněni dobrým pocitem a proč i zvrácenost je vedena touhou po pocitu, byť zvráceném? Jsou výsledkem logiky Stvoření, zákonům lide m zcela neznámých. Můžeme se o něj přičinit, ale sami sobě ho dát nemůžeme. Pouze intenzivním přáním, autohypnózou může vzniknout iluze vytvářející pocit. Ta je však srážkou s realitou života bolestivě odstraňována.
Měla by vzniknout nová věda, jež by se zabývala všemi zákonitostmi a souvislostmi pocitů. Jsou to totiž daleko důležitější a složitější než si myslíme. Generují děje a děj vytváří pocit. Tedy Stvoření i Bůh je vlastně … POCIT!
Zkoumat, jaké jsou druhy a odhalit jejich uspořádání do kruhů podle duality i intenzity. Rovněž jejich hierarchii od zvířecích až po božské. Nejsou jednoduché, černobílé, mají složitou strukturu stejně jako děj. Střídají se, kombinují a vzájemně proplétají. Jsou to fraktály archetypů, nekonečně složité obrazy, jež se stál e mění. Podobnost slov napovídá další podobnost, pocit je jako cítit vůni či zápach. Zkoumání těchto souvislostí je součástí cest sebepoznání.
Máme v sobě jakýsi základní pocit a do něj krátkodobě přicházejí jiné, závislé na konkrétním ději. Podobně jako programy běžící s OS v pozadí. Pocit úzce souvisí s prožíváním, s životem. Často bychom si přáli, aby příjemné pocity v nás zůstaly navždy, ale ony unikají a nevíme proč. Snažíme se je udržet, ale vznikají další problémy, i drogové závislosti. Známý, ale má lo diskutovaný fakt je, že si často zbytečně kazíme pocit, protože se ze zvyku zatěžujeme negativitami všeho druhu. Stačilo by je jen odmítnout, vyčistit a byli bychom překvapeni kvalitou výsledu. Proto je však nutno v psychoterapii paradoxně negativity hypnózou zesílit, aby vznikla silná motivace chtít je odhodit jako zbytečnou zátěž.
Ještě těžší je získat ještě vyšší pocity než mají lidé, které by bylo možno nazvat božské. Pro ně je již potřeba dlouhodobě transformovat a rozšířit vědomí vzhůru k intuici. To zvládali od nejstarších věků šamani, zasvěcenci a mystikové. V meditaci je zesíleně vidět, že nám ho tvoří božské síly podle Své vůle, je někdy jinde než děj. Zpočátku nemusíme vůbec chápat, že jsou to symboly extaticko-tísnivých transformačních procesů. Je to Jejich zvláštní Hra vedoucí k Sebepoznání, cesta za božským pocitem.
Je velmi málo známé, že nejen extatické, ale i bolestivé pocity při správném přístupu umějí zdokonalovat osobnost. To je podstata ukřižování jako cesty k Bohu. Meditace jsou zintenzivněným životem, takže každý člověk těmito procesy prochází a tím se zdokonaluje. To je vývoj…
Lze vytvořit určitý psychoterapeutický systém, jež by v podstatě nahradil náboženský a filozofický přístup, protože by využil a rozšířil jejich metody, jež již většinou degradovaly. O to usiluje New Age. |
|
|