drfaust (Občasný) - 20.6.2004 > Ad komentáře a bodování
Hmmm... Pokud si někdo myslí, že musí být schopen nějak ohodnotit báseň po prvním přečtení, tak setrvává v hlubokem omylu (vyjíma texty, které jsou špatné a poezii se neblíží ani za mák, kam bohužel patří i tento text), který mu zamyká rozumění textu. Poezie, spíše než nějakým jasným sdělením, je hledáním, postupným otevíráním, zažíváním a trávením textu. Tedy mluvím o čtení, vnímání poezie. Je to zvuk, zvuk jako ozvěna ve skalách... K textu přicházíme z míst našeho vlatního předporozumění a postupně jej uchopujeme.
Bodování? Na totemu máme bodování děl proto, abychom dali větší možnost čtenářům se k textu vyjádřit. Aby mohli svůj pocit, který je tak mnohdy nejistý a tak těžko uchopitelný, nějak kvantifikovat. Ono bodování nemá nic společného s kvalitou textu. Vyjadřuje spíše osobní postoje oněch bodujících čtenářů, které jsou leckdy založeny na soucitu a podobných věcech, než míru "kvality" textu. Jak často se stává, jako například pod tímto textem, že doporučení od našich čtenářů dostávají díla, která neobsahují v podstatě žádný zajimavý nápad, metaforu, básnickou figuru, díla jejichž poetika je vyčpělá ba dokonce scestná; přestože exituje něco jako básnická licence, těžko si představit rytíře s kordem! Ona slavná éra čestných a chrabrých rytířů patří totiž do dob, kdy základní zbraní rytíře byl meč. Zkus bojovat párátkem proti noži a uvidíme, zda se ti povede tu flákotu naporcovat.
Ad text
Přestože zde máme 14 veršů a snad bychom při troše schovívavosti i připustili, že jde o sonet, což by čtenáři mohlo být sympatické, protože tyto klasické formy se objevůjí dnse již pomálu, tak jen těžko připustíme, že jde o dobrou básničku. Text naprosto umírá v odkapávání romantiky, která, navíc, je nám podána v poetice, jež jaksi vyčpěla, jejíš záruční doba prošla, troufám si říct, už v devatenáctém století. Text naprosto odpovídá představě básničky žáka základní školy... a tam, tam vskutku, by bylo dítě za takový to literární počin učitelkou českého jazyko pochváleno a bylo by to jistě namístě. Tady ovšem ne. V mých očích, jsou texty srovnávány s tím, co jsem našel a četl například u autorů: Diviš, Skácel, Zahradníček, Mikulášek, Nezval, Seifert, Biebl, Šiktanc, Halas... a mnozí další... a těm toto nesahá ani po kotníky.
S pozdravem Lukáš.
Čti, čti, čti... a piš ale vnímej jak je psáno a jakou cestu česká moderní poezie za posledních 120 let (od nástupu verslibrizmu) vykonala.
