N E M Í S T N É       Ž E R T Y

autobusu

Ziddy a já

mlčeli jsme

a dívali se do jedné veliké

kaluže

naproti přes silnici

jak do ní prší

a skáčou tam přes sebe

žáby;

hnusné počasí

autobus nikde

a cestující jakbysmet

to nevěstilo nic

dobrého.

dlouhé ticho

přerušil nakonec

až Ziddy

když se na mě

otočil a povidá

"Hele čeče, chceš říct vtip ?"

"Jasně" já na to

"Znám pár dobrejch"

"Jo" říkám

pak jsem se ale zarazil

a ohnivě (fakt ohnivě)

se na něj podíval

"Doufám, že to nejsou

ty zasraný vtipy o Somálcích"

"Proč?" divi se Ziddy

"Protože mi vůbec, ale vůbec

nepřijdou vtipný"

"Mně teda jo"

"Do hajzlu! Tomu nerozumím

Jak si někdo může dělat srandu

z cizího

utrpení"

"Mluvíš jako kněz, čeče"

tam dole v Africe

fakt umíraj hlady

a tady si kdejakej nažranej magor

vymýšlí vtipy

o jejich podvyživenosti;

takový lidi bych

zabil"

"I mě?"

"Jo, klidně, i tebe"

"Tak to udělej"

"Co?"

"Jednu mi natáhni"

Podíval jsem se na něj

křenil se

a z toho

co jsem zde říkal

si nic nedělal;

svrběla mě pěst

"Kašlu na tebe" říkám

nakonec a pozoruju

opět žáby v kaluži

" Tak mi řekni ty vtipy"

vybídl jsem ho

"Smůla, znám jenom

ty o Somálcích"

"Fakt?"

"Jo, fakt"

"Tak teda drž hubu"

Mlčeli jsme a

autobus přijel až

po třičtvrtě hodině.