Včera šel jsem se svým psem

jako každý večer na dvůr.

Zavrčel, vycenil žluté zuby svoje,

zrak jeho spočinul na hnilé kupce hnoje.

Pomezi červy hýbavými

v závoji smrdných mraků zpol,

tak jako čet´ jsem v dávných řádcích bol

že přijde Kara - Bogaz - sen se mi zdál líný

že přijde Kara - Bogaz - Gol.

Hnáty zkrvavělé, roztrhaný šat

- mezi zuby rozpadlými

proúplétal se kroky mílovými

černý had

Kara - Bogaz - Gol

- Smutek - Bída - Hlad.