Miroslav Langer (Občasný) - 11.6.2004 > Milej Zeframe,
1) Ano, je to marginální, jen mi to přišlo zajímavé.
2) Je-li ale racionalitou zavírání očí (rozumu) před tím, jak se člověk chová, když mu prostředky racionální úvahy selžou, tak mi to racionální nepřijde - to je totiž tabuizování, které nemá s racionalitou, jak tuším, nic společného. Nevím tedy, proč racionalista jako Ty odmítá pohledět na to, jak se chová spravedlnost tam, kde už racionalita nefunguje, proč to neuchopí vlastním rozumem a proč neřekne: "Hle, tady se přece nabízí vhodnější racionální nástroj", nebo třeba "Nikoli, toto řešení není iracionální, jak se zdá, ale znovu má skryté a velmi zásadní racionální kořeny." Anebo třeba jen neukáže: "V tomto krajním případě je místo, kde zůstává iracionální prostředek - třeba víra ve vinu či nevinu - pro naši spravedlnost jedinou možností, kterou rozum dosud nedokázal nijak nahradit."
Nejsem nadšen prvky iracionálna, jen mě zajímají jako fenomén a vadí mi, jak je někteří racionalisté mají tendenci zametat pod koberec, aby se mohli věnovat svému racionalismu. Také nevím, jestli je omezenost racionality jejím kazem, nebo není, ale soudím, že jako taková existuje - a to jsi mi nikdy nevyvrátil, ostatně jsi k tomu sám dospěl. Pokud existuje omezenost racionality, musí ji nutně v některých okamžicích střídat něco jiného, něco ne-racionálního, ať už je to iracionálno náboženského typu, anebo něco jiného. A to něco jiného, ne-racionálního, si také zasluhuje zájem racionalismu, aby to bylo osvětleno pro ty, kteří to chtějí slyšet.
Tvůj návrh na zákonné upevnění racionality je směšný. Copak si myslíš, že je chování těch podnikatelů, které chceš potírat, iracionální? Racionalita - jak sám píšeš - může existovat jedině v prostředí, kde soutěží více názorů, Ty přesto chceš některé názory předem zakázat, dokud nebudou "dokázány" - hleďme, další prostředek tabu, dokud není prokázáno, nesmí se o tom mluvit! (Přeháním, ano.)
Souhlasím s Tvým závěrem, ten zase jako kdyby vypadl z mého pera. Tím spíš nevím, proč jsi se zpočátku tak čílil, když jsi nakonec dospěl ke stejnému závěru. Jediné, co jsem požadoval, bylo, aby se a) racionalisté snažili svými prostředky co nejvíce přispět k pochopení ne-racionálního chování (to byl hlavní obsah mého bodu 2), ale zároveň aby se b) racionalismus nešířil násilně tam, kde není lidem přirozený (míra je věcí diskuse) - a to byl obsah mého bodu 3.
Nuže, když se zdá, že jsme se na konci cesty sešli, můžeme se zase rozejít, Ty za svým racionalismem a já za svým "nadšením pro iracionalitu"... 
