|
Když se otočíš a řekneš: "mám Tě rád",
bude se mi opět o Tobě v noci zdát.
Zveš mě na kafe a že se dnes setkáme,
ptám se,
zda není to přehnané?
Zdá se mi to neskutečné,
naše řeči jsou snad věčné.
Nebe tmavne, schyluje se k bouři.
A Tvé oči?
Na mne se mhouří.
Nebe se zablesklo, dívám se nahoru,
přeji si jediné! A to pohodu!
Další blesk projel tmou,
naše sny utichnou.
Odcházíš, to se mi nelíbí,
snad ještě naposled,
na tvář mě políbíš.
Odcházíš, nic neříkám.
Dívám se za Tebou.
A Tvé kroky?
Brzy utichnou.
První kapka spadla mi na tvář,
ne! To je má slza, Ty hloupá!
Ty se mi snad jen zdáš.
První slza ztekla, pramínek vlasů se svezl
a namočil se do smutné slzy,
za kterou se objevila druhá, třetí...
...uvidím Tě někdy?
| 
