Obilná romance

Klesaje pod tíhou všeho světa,

spatřil jsem přírody krásu,

mysl má zůstala neprokleta,

jen podobna zlomenému klasu,

přezralého v horkém slunci léta,

přetěžkého z černého námele,

za chvíli dopadne na zem zas,

aby zas vyrostl do plné své krásy,

za pár chvil na něj se slunce usměje,

aby moh houpat se na vlnách

pšeničného moře, mezi ostatními klasy...