Na struně houslí příběh světa,
v žáru svíčky nevyslovená věta,
moje nahá duše choulí se do klubíčka,
dýchá a hudba hraje, dirigent strávil noc o samotě.
Sklenice vína, pár obrázků v duši,
krásné představy budoucích zašlých dní,
mysl chrlící slova znamenající všechno a nic.
Dutá ozvěna kroků na kamenné dlažbě,
chrám bortící se sám do sebe,
víra hozená lvům a trhána sama sebou.
Pěťák podaný chudákovi mě nezachrání,
mě zachráníš jen Ty, Ty, o které nesmím mluvit,
kterou nesmím cítit, kterou nemohu mít
vedle sebe, kterou Miluji.
Dnes večer slzy nikoho nezajímají.
|