Bála jsem se dotknout se letmo křídel vážky na stopě motýla,
ti dva se honili,
a mně se líbila
ta jejich lehkost bytí...
Bála jsem se dotknout se Tebe ,
za krkem na šíji,
bála jsem se opětovat polibek,
sladký tak, .... že pomalu zabíjí...
Bála jsem se snadného průniku našich dvou těl,
v duši zachvěl se motýl ......a zase uletěl...
Bála jsem se pohladit očima dítě v mé náruči,
zůstávalo nevinně svinuté na mých pažích,
bála jsem se, že probudím v sobě ten jed užovčí..
a dítě už nebude moct vážky, polibky, motýly zažít.
|