mýdlová bublina

se otřela

o piedestal světice

p r s k !

žena znuděně

zazívala

do lednového ticha

pohledem zakroužila

nad šedou dráhou

hrdliček

teď najust

houf milenců!

jen vychutnej

dolehnutí

každé myšlenky

a nejen jí!

skluz po povrchu

v ohbí jara

se náhle

vynoří

figurína krále

zadrhlo v hrdle

uhrančivý trn

víří

v prastarých

francouzských genech

žena se ponořila

do omamné vůně

slov i živočišna

křehký netvor

ji z rafinovaných jeskyň

zasypává

surovými diamanty

střídavě mozek

                   srdce

                         klín

proč náhle zmizel?

zamrznul do ledových hvězdic

jezera Ness?

marně vztahovala vše

do vyprahlého žáru léta

nářkem sirén

zůstal jen cejch

prašivé lvice

s prázdnými důlky

jen zatlačit

ve slepé uličce

h v i z d !

nezbeda ledňáček

oživil sítnici

šelma doskočila 

s nebožkou nadějí

tiskne

ve své horečnaté kůži

ptáče

nevzpírá se!

teď něžně přede

do prosincové noci

nevšední rok