aq. BoBB (Občasný) - 30.11.2003 > Do srdcí hlupáků, kteří mi věří,
zajdu si mnohokrát pro myrtový keřík,
Zaujala me tady tahle strofa...
Nevim, mam z toho zmatujici dojem. Zkousim si to tu celou basnicku zaradit, v necem mi to pripomina Villona a jeho "srdecne prijat kazdym odmitam". Napada me, takovy stav ublizenosti, ale pak tedy cim? Kdo je vinnikem? Ty sama? V necem se mi to libi, v necem ne (asi ze nektere veci treba nejsou tak jak se zdaji byt). Neco jako dve roviny - ta silna, emocni libiva, ta druha touha aby se libila. No, to je jedno, nebudu to rozbabravat. Musim si ji jeste v hlave jednou srovnat...