Jeptiška Jaruna
Jankovitý jednatel Jindřich jel Jaguárem jarním jetelem.
„Jaruna je (v) jináči !“ jektal ješitný Jehovista Jajteles.
Jednatel Jindřich jihnul. Jajteles jaksi jihovýchodněl.
Jetelinou jezdila ještěrka jemným jazýčkem. Jeseníky jasnily jitrem. Javornické jeptišky jásavě juchají. Jedí jahodový jam jódlujícím Jezuitům, jímajícím jarmareční jalovcovou.
„Ježíšmankote, já jsem jebala Jirku ! Jeminánku, jenom jedenkrát. Jirka je jako jinoch. Jeho jemné jestřábí jho... já jedu jinam ! Jistota je jistota.“ ječí jeptiška Jaruna jako jateční jalovice.
Jaruně jitří jetel jizvu jako jednadvacet jehel.
Jesenické jamborée. Junda.
Jirka jímá Jarunu (v) ječmeni.
Jaruna jede jako jiskra.
Jó, jeptišky...