|
|
|
Vysoko Autor: Trisi (Občasný) - publikováno 19.11.2000 (13:36:15), v časopise 22.11.2000
|
| |
Vysoko
A bolest přezíravá kroutí do kroku
chci se tě zbavit lživý proroku
zakopnout o cit, zbrzdit poznání
Kdo se ti brání? Kdo tě vyhání?
Zabloudila, sama pila, nakoupila
vše co chtěla, nic neměla, těsná cela
roky léčí, tisíc stečí, prohry, výhry, kolotoč
nezastav se, neotoč...
sama tíhneš, nic ti není
v tvojí hlavě tupé znění, nádech, výdech, pohled vpřed
Kdy to bude naposled?
Syrové prádlo, ostré svědomí, pár korun zpět
matné zbylo mi; a dál se prosit o pomoc
i odpuštění ze lží bludu, co zavolá a všechno rázem změní
Hvězdičko v černé pohance vonící přes miliony let
všechny mé děsy, pocity znáš do písmenka nazpaměť
marně mi radíš, prosíš - nemuč nás
tak jako míček dětských let zakutálel se ten náš čas
Hmm - to se ti to mluví
Ach - to se ti to cítí
Ne - to se ti to káže
nic ti ruce sváže
tak málo síly stačí povolit
tu pevnou ocelovou nit
|
|
|