|
| |
 |
Obraz
Autor: Herwis (Občasný) - publikováno 13.11.2000 (19:25:36), v časopise 14.11.2000
|
|  |
Obraz
Nikdy mě tématika obrazů v mém okolí příliš nezajímala. Nepatřím zrovna ke sběratelům obrazů a když už nějaký obraz vlastním, není z aukční síně, ale zůstal zde jako pozůstalost po mých příbuzných, ale jak se dostal k nim?
Až nedávno jsem si pozorně prohlédla obraz, který visí nad naším počítačem. Je zde už tak dlouho, že když se sundá ze skoby, zůstane pod ním obrys na žlutavé malbě. Přišlo mi to zvláštní, sedím u počítače skoro každý den, ale nikdy mě tento obraz nějak neupoutal, ba ani bych si asi na něj nevzpomněla, kdybych měla vyjmenovat všechny obrazy a obrázky visící v našem bytě. Přišlo mi to nespravedlivé. Na nějaké portréty nebo krajinky se díváme každý den, usmíváme se na ně a jsou součástí každodenního života, ale na jiné pozapomínáme a ani netušíme, kde se tu vzaly.
Tak je na tom i tenhle obraz. Visí tu sám, jak dlouho nikdo neví a kdyby mohl, pověděl by nám co již viděl?
Ptám se, jestli ten muž s dýmkou, co sedí na malé stoličce přede dveřmi jakéhosi stavení (snad venkovského) a plete v zamyšlení proutěný koš, byl skutečný? Nebo to byla jen pouhá smyšlenka malíře? Nevím a už se to pravděpodobně nikdy nedozvím, ale láká mě se na chvíli zamyslet, kdo to byl.
Co se asi skrývá za dveřmi? Má ženu a děti? Je to Čech (vypadá spíše jako Němec)? Kolik mu je let, pro koho je ten koš a jaký tabák má asi v té dýmce? Nad čím přemýšlí? Je večer, nebo je podzimní poledne? Jaký je rok? Proč obraz visí nad naším počítačem? Kdo ho namaloval, a proč? Jakou má barvu očí a co by mi na to vše odpověděl? Proč a proč a proč? Tolik věcí bych chtěla vědět. Je to sice nevýznamné, ale život se přece skládá z maličkostí a mě se docela ulevilo, kdybych znala odpověď alespoň na jednu z otázek.
Je zvláštní, že v rohu obrazu chybí i umělcův autogram. I datum malby tu schází. Je, ale vidět, že malíř měl rád zlatavé a béžové barvy. Celá scénka se v nich utápí a i oprýskaný a jednoduchý rám není výjimkou.
Po chvilce přemýšlení, mě napadlo obraz sundat ze stěny a podívat se, co se skrývá z druhé strany. Nic. Jen malá nalepená vizitka se jménem: Anna Boldová, Spálená, Praha a telefon (ale ten je starý, jelikož má jen pětimístné číslo). Nic to neznamená, může to být i jméno ateliéru, kde se obraz nechal rámovat. Snad mě napadlo, že obraz byl koupen v nějakém antikvariátu, protože v levém horním rohu je obyčejnou tužkou napsáno 120. Také to ovšem může být cena za rámování, jakési pořadové číslo a nebo jen bezvýznamná číslice. Možností může být tolik, ale kdo má čas nad tím přemýšlet?
Bylo hezké se na chvilku uvolnit a zamyslet se, ale nijak tomu našemu obrázku nepomůžu. Tak snad jindy, ale teď si ho dozajista budu pamatovat navždy, a když budu mít vyjmenovat všechny naše obrázky, vzpomenu si na tento jako na první. To je jediná věc co pro náš zapomenutý portrét mohu udělat.
|
|
|
