|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Někdy asi každý Autor: Grim (Občasný) - publikováno 30.9.2003 (07:43:10)
|
| |
I když se všichni mi odcizí a smutek stane se nekonečným nikdy mi z tváře nezmizí cynický úšklebek můj věčný
Nikomu nevěřit jsem si zvyk' Úzkost mne smrtelná jímá z lidí Nedojímá mě pláč ni křik A pravdu - to vím - už v nikom neuvidím
Důvěra - ach, ta pošetilá věc bez níž prý nejde milovat! Srdce však zlomí ti nakonec právě ten, komu's ji zkusil dát...
Zavčas svou spálil jsem naději a volbě té svoji jsem vděčný Bolesti vyhnu se raději v náruči povolné slečny
A kdyby snad jednou našla se duše, jež pro mne vzplane Vzkážu jí: Má milá, sotva se též opačně tomu stane
Však netrap se pro mne, sama víš konec že není všeho Někoho časem snad přesvědčíš... někoho...pitomého
|
|
|