POESIE NO4

PESE
POESE NOČNÍCH DRAVCŮ
POESIE NOČNÍCH DRAVCŮ

Šel a našel svou kořist
Zvládla to všechno vypít
Úplně ji pohltil a odnesl si ji s sebou
Dostala šestákovej románek

Bylo to dost krásný a krátký spojení
Roztrhala kytky podélně-ho
Na to že to byla chiméra toužená celej život
Dala si to do očí
Dal jí proto šanci proniknout celou jeho myslí

Hořčičné copánky přerůstající-ho měsíce
Jak se člověk vrátí o celý svůj život?
Tahaj tě za ruce za nehty za tváře
Taková možnost snad ani není
Dostáváš pohlavky a probouzíš se
Nebo jestli je
Nemáš dost jehel abys jim to oplatila
Pověz mi kde ji mám hledat když se to nedozvím
Mohla by se's schovat v klobouku fialového mraku
Asi zešílím nebo mi pomáhej a já umřu šťastný
Jenže pak už nemáš moc vylézt z něj
Ať je na světě líp
Přeskakuješ kostky pláň seschlé kůže
Prej!
Nečekáš naproti lije se ti kafe tvůj stín ti nepomůže

A jestli snad nemáš takovej ten pocit naplnění se
Dej si říct a upleť síť ze tmy a konopí
Dej mi spousty posledních šancí a já ti jej pomohu najít ve hvězdách
Dostaneš nůž a mýdlo, nůž a odpuštění

A jestli se ti zdá že už jsme spolu všechno zažili
Dej si říct a upleť síť ze tmy a stínů
Zažiješ ještě jednu vášeň
Dostaneš nůž a mýdlo, nůž a vodu
Tu která tě ukončí - ukončí tvou linku snění v polštářích
Dostaneš pomeranč a jehly a jehly
Bezmocného chtíče
Dej si říct a upleť síť ze tmy a snů
Budeš svobodný!

Nechceš to je ale tvoje chyba tak mi ji nevyčítej
Podej mi nůžky
Odstřihnu pár vlasů
Dej si říct a upleť z nich síť přes měsíc

Protože tohle by mohl být konec
Dostaneš pomeranč
Dostaneš ještě dvě dírky do zápěstí...

Je to jen sen o mýdlu
Jen sen