barvy podzimního dne

třepotají s vzruchem

dívám se, dívám

                                       jsem mimo duchem

chci v obraz vstoupit

jak zlodějíček loupit

odstínů krásu

                                       najít uvnitř spásu

položit se v trávě

unášet se vzduchem

jen tak dětsky, hravě

                                      točit se dokola

přikrýt se listím

nasát vůni země

nakonec však zjistím

že to pohled ze mně

okouzlil se částí roku                                   

                                     ostatní je v čase toku

zelená

žlutá

vínová

hnědá

přesto mi to nedá

kochám se, kochám

                                   strasti kdesi nechám

kolik podzim odvál let

kolikrát dým pálené natě nebem plul

tolik křížků hrbí hřbet

tolikrát panenky v očích úžas uhranul