Sudičky

 

Na poli vrány – bílé peří,

Nikdo již tomu neuvěří.

Krákala první a ten řev

Probudil ztuhlou v žilách krev.

 

Za drápy hlína, žluté zrní,

Přisedla druhá vedle první.

Krákala druhá a ten žal

Vyhaslý oheň rozkřesal.

 

Přelétlo hejno přes šatlavu,

Šedivá křídla, bílou hlavu.

Krákala třetí a ta slova

Změnila peří v ebenová.

Zděšené vzlétly a ten křik

Proměnil věčnost v okamžik.