Najdu si na noční obloze,

souhvězdí mrtvého básníka

a ve chvíli, kdy nikdo nic neříká,

a všichni slepě mlčí,

upřu k němu své oči

a promluvím do ticha,

slovy básníka

a všem tak otevřu duši,

kam rychle proniká

něžná lyrika

a znovu živá slova,

rozenci pera básníkova.

Pak všechno utichne,

odplyne do mlhy,

na světle zůstane

jen pergamen se slovy.