TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 13.11. Tibor

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Zpěv z mraků
Autor: Archiw (Občasný) - publikováno 9.5.2003 (00:26:53)

V tichu letu leknínů
Někdo začal hrát
Zpívat sloky beze slov
Asi neuměl nám lhát

Zpíval o moři, o dešti
Že spí slzy plných očí
Pomalu tedy zdvihni je
U tvých nohou klečí

A čí jsou, toho Anděla?
Který na mracích sedí
Proč ve zpěvu pláče
I jemu něco vadí…?

Avšak náhle spadl blesk
Bůh anděla potrestal
Že ve své nové písni
Člověkem chtít se stal

Poznámky k tomuto příspěvku

Adina (Občasný) - 9.5.2003 > Souhlasím s Lian, začátek dobrý, ale pak už je to o něco slabší.		Body: 3

		<reagovat

Lian (Občasný) - 9.5.2003 > Líbí se mi: v tichu letu leknínů, ale tím to končí :-)

		<reagovat

	probably (Občasný) - 9.5.2003 > Lian> To je celá jedna šestnáctina básně - to není málo :-))

		<reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 10.5.2003 > Hezká myšlenka, ale to provedení bych si představovala lepší.

		<reagovat

rabako (Občasný) - 11.5.2003 > "slzy plných očí" jsou dobré! sedí - vadí - hm, ten rým mi trošku ....ehm...no, vadí ;o) poslední sloka je strašně archaická! "avšak", "náhle" , "člověkem chtít se stal"!!! teda, slovosled jak z předminulého století!

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)