|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Být učitelem to je zlý sen. To bych nepřál ani klíštěti. Zrovna teď, po dvou měsících klidu, jít do školy a zrovna, když vím, že dostanu novou třídu a rovnou deváťáky, protože jejich původní učitel se sám otrávil, oběsil, zastřelil a utopil, aby měl jistotu. Zmocnila se mě mírná nervozita. Když viděl ředitel, jak jsem roztřásl ve sborovně stůl, až spadl obraz prezidenta, tak před začátkem hodiny mě uklidnil známou větou: ,,Kdybyste něco potřeboval, tak jsem u sebe a spím". Ostatní učitelé byli již připraveni na vyučování. Matikář měl neprůstřelnou vestu, dějepisář byl stylově v brnění a ta mladá bioložka měla ocelový pás cudnosti. Já vyšel pouze s ukazovátkem.>
Do třídy jsem vstoupil zároveň se zvoněním. Prošel jsem kolem umyvadla, kde si píchal jeden chlapec s šátkem a náušnicemi něco do žíly, dále kolem tabule, kde hrála parta žáků s lahváčema v ruce šipky. Prošel jsem taky okolo táboráku až ke katedře, kde se svlékala nějaká dívčina. Vlnila se přede mnou jak fakírská kobra a požadovala abych jí něco dal za kalhotky. Ze stolu mi nakonec slezla, ale úplně nahá a mě to stálo pět set korun. Hodinu jsem zahájil mlácením ukazovátka o katedru. Že to všichni slyšeli, mě ujistila mokrá houba v obličeji a nůž zapíchnutý v tabuli. To mě vyprovokovalo a ihned jsem začal zkoušet. První jméno, které mě zaujalo, byla jakási Brunclíková. Od té jsem se dozvěděl docela zajímavé věci, jako třeba, že Božena Němcová je blbá komerční zpěvačka, závislá na fetu, Máj napsal asi ten Josef Hus, v průběhu druhé světové války s mloky a Masaryk je nový americký akční film. Pak jsem vyvolal jakousi Čechovou. Ta ke mně přišla a pošeptala mi do ucha, že když jí dám trojku, tak mi sleví 50% na své služby a za dvojku sleva 90%. Když jsem zavtipkoval, že to zní jak výprodej ze second handu, zvedli se ti dva ramenáči ze zadní lavic a zkopali mě. Mě to však neodradilo a pokračoval jsem ve zkoušení. Náhodně jsem vybral nějakou Demeterovou. Ani jsem nevěděl, že tu má své čtyři bratry a tak mě další zmlácení neminulo, tentokráte za diskriminaci Rómské menšiny. Poslední koho jsem chtěl vyzkoušet, byl jakýsi Komár. ,,Piš za pět! … bolí mě nohy", omlouval se mi sedící na židli s nohami na stole. V zápětí poté začal telefonovat z mobilního telefonu: ,,Ten novej debil si na mě taky zasedl. Už mi dal bajli a vůbec nevim proč.." Že volal svému otci a že jeho otec je vysoce postavený funkcionář, mi došlo, až když jsem obdržel hodinovou výpověď a trest za šikanu mládeže.
Rázem mě probudili jakési rány. Probral jsem se z toho zlého snu. Bylo mi těch dnešních učitelů docela líto, jenže za to, že mě teď ten náš probudil těmi ránami ukazovátkem o katedru, za to jsem mu hodil mokrou houbu do obličeje. Pro začátek…
|
|
|