|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
| Přemýšlím, ohlížím se zpět, hledím do budoucnosti rozděluji obě skupiny podle plynoucích let matematických znamének záchvěvů srdce toto vzbuzuje odpor odrazový můstek narození se štěpí na dva: narozením lidstva a člověka do všeho zasahuji narozením sebe pozoruji život od konce s radostí nadšením badatelskou láskou spatřuji lásky jiné, ty, co hýbou světem ty kterým přeji připnout na hruď metál v jehož středu se blýská pochybnost zatímco u jiných mám jistotu ze které mě vytrhují události v životě všech vybuchují v gejzíru štěstí spějícímu k tragédii znovu vzhlédnu má představa je dokonalá okukuji místo a náhle zazní: ne! dívám se na zlý hlas vnímám tmavý odstín a najednou se rozsvítí kousek paprsku přichází a šeptá: budu tu s tebou pouze vteřinu spouštím víčka navozuji stav polobdění chytám se stébla někdo mě uchopí za ruku světélko mě opouští jedna polovina je vstřícná zajímá mě druhá zářící bod se znovu zjevuje říká že člověk je složen ze dvou částí cestu si musíš zvolit sám. Odněkud zazní otázka dá se světlo rozdělit? ano ozve se odpověď a hned si sama odvětí: slyšela jsem vyprávět paprsek který bloudil světem a narazil na skálu užuž ji chtěl poprosit aby se otevřela a poskytla mu odpočinek ale ona mu sdělila: ukryji tě když ukážeš že se umíš rozdělit na protiklady lásku a nenávist život a smrt.
|
|
|
