|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
~ NEVÍM ~
Já Nevím,
proč světaznalí mlčí
a pracháčům svět patří.
Nevím,
proč lidé maj´mhu vlčí,
všichni jsou „psychiatři“.
~
Nevím,
proč víra padla do strží
a nemá žádnou vizi.
A Nevím,
proč mládí nevydrží,
jak Měsíc s ránem zmizí.
~
Nevím,
proč láska není souzena,
těm, kteří o ni stojí.
Nevím,
proč studem vždycky zčervenám,
mé vtipy neobstojí.
~
Nevím,
proč Bůh si vybral Chopina,
mým prstům hudbu tají.
A Nevím,
proč záda má jsou shrbena,
svou pravdu neuhájí...
~
Nevím,
když toužím výš se rozletět,
proč zemská tíž mě sráží…
Nevím,
proč trdlo jsem na parketě,
pohnout se neodvážím.
~
Nevím,
proč lidé jenom závidí,
však makat se jim nechce.
A Nevím,
proč „ON“ mou „Cestu“ zahradil,
je štěstí bez protekce?
~
Nevím,
proč vidím dál než ostatní,
však svět mě bolí v těle.
Už Nevím,
proč žiji jako „prozatím“,
srdce je osamělé.
~
Nevím,
proč na zázraky nevěřím,
své duši neulevím.
Ach, Nevím,
proč smrti buším do dveří;
MŮJ BOŽE!
Já to nevím.
------------------------------------------------------
------------------------------------------------------
~ KDYŽ... ~
Když krásu - tak bez závoje,
když chcípat - jenom „ve stoje“.
Když kytku - modrý tulipán,
když volnost - nejsem puritán...
Když láska - jen ta vášnivá,
když převrat - kecat u píva.
Když makat - „básně“, jako job,
když barvu - černou na můj hrob.
~
Když věrnost - zas jen věrnému,
když pomsta - až do extrému!
Když Vánoce - tak purpura,
... ta vůně - v dětství strnula.
Když Malost - plkat do kritik,
když zlodějna - tak politik.
Kdo krade vlastně nejvíce,
když levice i pravice?
~
Když naděje - ta zklamaná,
když zabíjet - jen tyrana.
Když peníze - chci obrovský,
když rozhazovat - královsky.
Na světě... - jenom bohémem,
po chlastu - nebýt problémem.
Když zvíře - mého kocourka,
když ztráta - v slzách domňouká...
~
Když zpívat - tu „Na shledanou“,
když „Raport“ - verše uhranou.
Když rýmy - texty Suchého,
když Werich - něco moudrého.
Když Němcová - tak Barunka,
když probudit - snít do slunka.
Když svatbu - „slíbit“ jedinkrát,
než srdce trápit - radši spát.
~
Když smutek - dopis poslední,
nacházet „smysl“ - do konce dní...
Mít břízu - tam, na hřbitově...
když Díky - písni Krylově.
Až „konečná“... - snad ve spánku,
mít svědomí - jak studánku.
Když rozlučku - pak s každým dnem,
má duše - pláče s večerem...
Když budoucnost - tak beze mě,
odejít s úctou - vznešeně.
Mít odvahu - však v srdci sám;
promiňte... - zas se dojímám...
|
|
|