|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
O stavu současné české poezie.
Současnou naší poezii dělíme nejčastěji na mainstreamovou a nezávislou. Poezii tzv. hlavního proudu však v žádném případě nemůžeme nazvat poezií komerční. Básníka, který by se uživil čistě psaním básní, v dnešním Česku nenajdete. Pro naše mainstreamové básníky se tak začíná opět vžívat spíše termín nomenklaturní básníci. Jejich napojení na statní dotační a grantovou nomenklaturu, totiž vede ke skutečnosti, že z básníků se stávají více a více členové odborných neziskovek, teoretici, kritikové a pitvači. Na jedno slovo básně, pak padnou stohy stran rozborů a kritik. Básně se dusí pod tíhou této hmoty.
Naštěstí tu máme stále ještě nezávislou tvorbu. Zatím!
Naše nezávislá tvorba je silná nejen kvantitou, ale vzhledem k výše uvedenému si nic nezadá s kvalitou básníků nomenklaturních. Ba naopak v mnohém je předčí. Rozmanitost tvorby, od vtipálků, rýmovačů, říkankářů, blouznivců, bláznů i těch co je diagnostikují, venkovských filosofů či kavárenských Pražáků se zvednutými malíčky, až po básníky vyjadřujícími se mlčením. Nalezneme tu i potenciál budoucí kvality.
Tuto tvorbu můžeme stále ještě sledovat na serverech jako Totem, či Písmák. Zatím!
Servery na nichž vyrostlo mnoho současných nomenklaturních básníků jsou však s dechem u konce.
Na Totemu to vidíme nejlépe. Ptáme se proč? No jedním z důvodů může být i to, že konec si přejí právě zakladatelé těchto serverů. Možná cítí odpovědnost, za současnou inflaci básníků a atomizaci kvality. Za současný prostor hlavního proudu, který spíše než dílnu, připomíná pitevnu.
Je však dobře si uvědomit rozdílnou situaci v době zakládání a současnosti. V devadesátých letech minulého století probíhalo velice pomalu zaplňování prostoru uvolněného „básníky rudého práva“. Bylo třeba básníky povzbuzovat k tvorbě i publikování.
Dnes se těm, kteří již v básnickém prostoru jsou, zdá naopak prostor přeplněný. Cítí potřebu tvorbu naopak regulovat. Zdá se jim příliš vyřčeného, ale málo přečteného. A tento pocit otřásá celým básnický prostorem.
Je tedy neprosto jisté, že servery umožňující snadno se státi básníkem či spisovatelem, musí zaniknout. Otázkou je, zda si pak nezávislá básnická tvorba dokáže vytvořit jiný prostor či jinou formu komunikace.
Ta nomenklaturní to dokáže zcela jistě, jenže ta už zajímá jen dotační úředníky.
Slibuji, že toto mé zabloudění do přízemní pitevny, vykoupím stovkou těch nejbláznivějších básních sebraných holubům na střeše.
|
|
|
