|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Ze střípků snů teď skládám si svá rána,
v naději, že zas bude pro co žít,
nového dne již hra je rozehrána
a ve mně ještě neuhasl cit.
Sluneční kotouč po obloze stoupá,
v poledne pozná svoje maximum,
Fortuna zatím na přízeň je skoupá,
však ještě nechci vale dát svým snům.
Dál spřádám plány, jež své kouzlo mají,
nevnímám, kterak čas můj dal se v let,
oči se s ústy lehce usmívají,
s úspěchem tajím tíhu prošlých let.
Nehodlám ještě ohýbat svá záda,
o hůlce šourem brázdit tenhle svět,
ač pochybností stín se v mysl vkrádá,
slabostí ještě nechci zmírat teď...
|
|
|