|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
~ VZPOMÍNKO! ~
Tam kdes je život náš…
- u hrobu pučí vřes,
tvá láska, Bože můj,
nás opustila dnes!
~
Ohníčky očí mých navždy uvidíš plát,
po cestách děravých,
ve smutné době ztrát...
Přečteš si verše mé,
já lásku ti vyznával...
vzpomínky oživnou,
zas jako bych ti mával.
~
Veselou vzpomínku uchovej v paměti,
na to, co měl jsem rád, na tebe, na děti.
Na slzy pomysli jen tichou vzpomínkou,
na to, co zmizelo, na hořkost, bolest mou.
~
Nestojím o lítost, nestojím o proslov,
na jednom hřbitově tolik proradných vdov…
U hrobu pochopíš, jak srdce osamí,
chodí sem přetvářka s černými páskami.
~
Ucítím kroky tvé,
když listím zašumí,
vůni tvou nepoznám,
to hlína neumí.
Nad rakví zazní mi tichounké sténání,
pro muže, již byli do „pekla“ vehnáni...
~
Stydíš se jako dřív,
dnes však už zbytečně,
na věčnost odešly vzpomínky společné!
Vzpomínat přísluší básníkům ztrápeným,
bylas mým životem,
zůstalas hrobem mým!
~
Loučím se naposled,
má Lásko nesmělá,
nikdy víc v životě nespatříš anděla,
protože NEVĚRNÁ zůstalas navždycky,
nevěrná vzpomínko
- osude tragický!
|
|
|