Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 11.11.
Martin
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Štěstí ... aneb ...
Autor: sartre2 (Stálý) - publikováno 29.7.2017 (23:10:06)


… partly updated ...



Štěstí ... aneb ...




" ... Štěstí je výraz pro pocit. Pocitům rozumíme vzácně, hned je zapomeneme a téměř vždy si je nepamatujeme přesně ... A kromě toho ..."       / Shrink


//


Já si to svoje teda pamatuji a budu pamatovat ve 3D úplně přesně … :-).


Největší štěstí jsme zažili asi ve chvílích, když se člověk vychýlil ze své komfortní zóny, ale přesto to tam bylo.


Intimita stanu někde na pobřeží v Costa Brava, vlastní pokoj někde v domečku, kde se v zimě přikládalo ve 4hod. ráno, i 2+1 někde na kopci nebo pokojík v domečku v East London (těžká 3-ka a víc zóna ...). A pak taky ten mini bytík, kde naše Dreams pokračovaly.


Projevené city ve vláčku metropole plném nesplněných snů - " ... U are not only people in the train !" - křičela ta babička s pitbullem na vodítku a nám to bylo tehdy jedno.


Za ruce, když bylo fajn, i když to do pohody nebylo. Smát se slunci do očí - i uklidňovat v náručí, když to bylo k pláči. 


Štěstí je člověk, který nezklame, štěstí je dítě, které se štěstím usmívá.


Štěstí je okamžik, kdy jde všechno dobře a člověk nad tím nepřemýšlí.


Štěstí je stav správné fungování mysli, jak jsme probírali s tím Hindu. 


Štěstí je ta krásná holka v brýlích, co mi dala čtyřlístek na ulici jen tak.

"... Pane vezměte si". "A co vy ... ?" . "Já již svoje štěstí mám ..." - pravila a já jsem věděl, že ano.


//


A tak každý má to svoje štěstí asi někde jinde, žebříček priorit asi i dle továrního nastavení a pak kde a co člověk zažil a hledá …



The Kids


Ano, děti jsou štěstí.


U dětí je radostná chvilka kategorizovaná a harmonizovaná jinak, čistě.


Žádné pachtění se za materiálním štěstím, rodiče jsou nejdůležitější, oba dva jsou hrdinové.


A ty jednoduché věci jsou pro ně důležité.


Není správné jim to pokazit.


A v cizím světě se pak potkávají cizí lidi a zažívají cizí příběhy. Podstata rodiny se vytrácí.


Následně je tu bohužel spousta osiřelých citově postižených malých anebo později velkých duší ...


A vůbec ne svět, ale zodpovědnost Země Lidí.


"A že ty lidi - zajímá svět, jaký ho prý zanecháváme pro naše děti. Ale proč již nikoho nezajímá, jaké děti tady necháváme pro tenhle svět ... ?" ... 

// Hezké myšlenky od toho, kdo víc tu už není, p. L. /// R.I.P. Milan.


Výchova dětí jenom k penězům, výchova nevýchovou, pokřivené dveře vnímání ... nedělají život dětem lehčí, ale úplně opačně.

Ten "dopad" na zem je pak tvrdší ... setkání s realitou je jak noční můra.


Paradoxně opravdu bohatí lidi, kteří to mají v hlavě srovnané - učí děti, že peníze si mají vydělat, skromnosti i pomoci druhým.


Dětem se helfnout dá, ale ta doba současných kvazi pomocí - hodně děti pak ve finále degeneruje, nejsou samostatní - všechno je pak překvapko, všechno je jinak.


V US dostanou děti v době dospělosti klíče od starého auta - " a ukaž, co umíš".

A veliká ostuda je - ve stejném stavu se vrátit. Opačně, pokud se to povede - i dítě je hrdé, že rodiče vychovali legendu.

Hrdé hlavně na sebe.


My, abychom se odlišili - opačným přístupem - pak někdy "překvapivě" nevychováváme legendy.

A děti ani neřeší hrdost, vše má spadnout do klína, pečené holuby do …


Nejenom děti, ale každý, kdo dostane něco zadara - těžko pozná pravou hodnotu - co za tím doopravdy je.


„Once you carry your own water, you'll learn the value of every drop“




Love


To samé v lásce.


Je hezké, když se to povede, každý by to měl aspoň jednou za život zažít.


Lidi milují i selhávají z různých důvodů. Tak to prostě je a dle toho se pozná i hodnota člověka.


Dávat i brát, musí to být vyvážené.


To všechno kolem toho - být ve vztahu jen kvůli pesos ... atd. - k tomu nepatří.


A ne, nejsme úplně zvířata, i když evolučně …


„We are just an advanced breed of monkeys on a minor planet of a very average star."

Zase pokud někdo jenom koeexistuje, je to jeho vlastní rozhodnutí.


A rovný rovného a vrána k vráně … a všeho do času.


Obecně málo lidí přemýšlí, vnímá, cítí … Ego, namyšlenost některých lidí a neschopnost změnit se - je směšné.


A zase tovární nastavení a to všechno kolem - co člověk zažije nás dělá tím, čím jsme.


„Probably no one angel was born in the hell“


Svět nyní možno není úplně v pořádku, i když se ho pár lidí snaží lepším udělat.


Vždy je možnost změnit věci, každý den je nový den.


Dokud je čas.


Neprobuzení lidé si myslí, že mají čas.


Nemají.


Ale nechte ty Zombies spát.



Money



Peníze jsou asi taky důležité na vybudování části vlastní spokojenosti, případně někomu udělat radost.


Nesmí být ale jediný cíl.


Pokud někdo spoléhá na cizí peníze, tak k nim nikdy nedosáhne.


A pokud svoje peníze můžete spočítat, tak stejně nemáte nic.

 

Podobně jako Štěstí.


Protože chvilky štěstí ... se většina lidí snaží - od dětí do dospělosti prožít "nějak".


Z té studny radostí nekonečných variant v různých podobách a periodách.


Jo, mamon, marnivost, matérie a jiné deviace, lidí deformace - potápějí víru.


Víru v lásku, v dobro, ve štěstí ....


Lidi by se měli učit peníze vydělávat a ne je jenom přijímat.


//


Ty pravé, důležité věci, koupit nelze  - ... pohlazení, dotek, úsměv, objetí nebo pusa blízkému člověku … to je to pravé osvícení.


Protože jenom probuzení se vedle milovaného člověka a kopa jiných darů, co nám život možná dá ... si ani neumíme užít.


A jako v těch Třech veteránech dostáváme dary od trpaslíků a bohů a zkoušejí to s námi znova a znova …


“A všechno se bude opakovat, kým to nepochopíš“.


Nic není trvalé, up and down.


A od nevychovaného nebo laciného člověka neočekávejte charakter.



Pleasure

 

Asi si chci taky občas udělat radost, nabudit serotonin, dopamin ...


Adrenalin mi občas vybudí i rychlá jízda na dálnici - jj, ve státě, kde je to povoleno a s muzikou co jde urvat střechu auta - jsem tak nějak vždy blíž bohu.


A jedu tehdy sám.


Většinou mám bezpečné auto, gumy mají na víc, otáčky mají ještě rezervu, nalítáno hodně km ročně … myslím si, že jezdím bezpečně.


To, že auta odcházejí … to tak jednou za čas je. A i když o ně pečujete - vydrží míň jak lidi a i to by tak nějak mělo být.


Lidská spolehlivost větší - než ta strojová.


Moje auta jsou jako já, běžci na dlouhé tratě.


Pokud se vyznáte ve starých autech, těm novým rozumíte víc. Ale zase nesmíte o nich vědět moc :-).


Někdy tam svítí spousta věcí, výstrah a zákazů ... co ano a co ne :-). Nové auta jsou kvazi hračky …


A je v nich někdy nuda.


//

 


Hm. I malé radosti můžou někdy definovat velké štěstí, jenom je najít.


... a taky se snažím se krotit svůj temperament ... získáné predispozice starých Keltů ...

 

To když si vzpomenu na lidi, kteří mě mají rádi. Nepočítám se v nějakých jednotkách ... a taky nejsem součtem částí ... jsem jaký jsem.


"I'd rather be hated for who I am than loved for who I'm not."


V tomhle měl Kurt pravdu, ale zabilo ho asi to, co miloval nejvíc.



Women


Vždy mě potěší pohled, úsměv, nebo zardění krásné ženy, přičemž si krásu definuji sám.


To pravé vyvrcholení je možno dosáhnout i duševním splynutím a zase začíná hlavně v hlavě. Žena musí bavit, musí být prio hodná.


Pak jí dá člověk i víc jak všechno. Dá jí sebe, svůj čas, nebe na zemi, žádné podmínky.


Život i mazlení je pak la Dolce Vita.


A jednou za X let to může být La femme fatale.


Skutečná krása ženy ale není pouze na jejím vnějším vzhledu. Myslím, že dobře vystiženo v Americké kráse, nějaký závěrečný dialog s W. Bentley ...  


A taky v Cizinci v cizí ... očima Harshawa ... jak muž dokáže vidět krásu ženy.


Ona chce být krásná, cítí se pak dobře. V tomhle pouze žena ženě optikou svou vlastní asi rozumí.


Symbióza vnější a vnitřní krásy je ale u každého vzácná.


V nižším věku jsou asi vyspělejší a pak se to srovná. Ví o tom, ví o spoustě věcí, které pak dokážou nějak ovlivnit.


A mnoho z nich je úžasných … třeba i v tom - co dělají a jak to dělají.


A mnohokrát umí různě překvapit :-).


I když často neví, že přitahuje hlavně přirozenost.


Ale ano, když je rozespalá, teplá po ránu s rozcuchanými vlasy. Když jí takovou nevidíš, není ta pravá.


Pokud tě nepřitahuje právě taková, jaká opravdu je, tak nejsi ty ten pravý.


To pak po těch úpravách a tuningu jsou pak občas malé a velké divadelně formy.


Mají tajemství, o kterých si myslí, že nikdo neví. Spolupracují na stejné vlně a za všech okolností proti nám, aby to nějak vyrovnali. 


Jsou rafinované, ví, co funguje. A ono je to hezké - když se snaží, pak to možno jde.


Ženy i rády zařazují, myslí si, že ví.


Ale to, co muž potřebuje - není pouze o uspokojení základních potřeb.


Teda jak který. Komu to stačí, tak už se někde zařadil.


Mars a Venuše.



//


"Anebo jí miluje možno právě kvůli nějakým nedokonalostem ...

 

A ona o nich ví a neví, že on o nich ví taky.

 

Ale on o nich nemluví ... a že jich taky může být ".


Ten strach z lásky, nebo něčeho nového.


Anebo ta žilka v oku, co se mu vryla do paměti i do srdce.



//


Nikdo není dokonalý.


No ale pokud je to vzteklé, nevychované a nefunkční ... - tak asi pryč s tím, bez ohledu na tu kvazi vnější "krásu", která může být bonus.


Navenek krásných žen je moc.


A asi většina z nich se dá koupit.


Ty, co jsou krásné i uvnitř ne.



Dreams


Moje sny, i když se někdy neplní - tu pořád jsou, budou ... a to je důležité.


Realita vás dostane někde, sny a imaginace všude.


Hezké jsou Dreams od Dolores …


Hezké jsou sny i s člověkem, který umí snít.


A nejhezčí sny jsou takové ty létající a naplněné.




Movies



Je spousta dobrých věcí a spousta nedobrých B-čkových a shitů s nižším ratingem.


Pocit radosti mám, i když jsem viděl svého Hlídače č. 47 konečně přebírat cenu ... no uvidíme další ročníky.


Dle nálady si člověk pustí, co nabudí nebo nutí k zamyšlení.


I Edward Cole, nebo The Shipping News. Tam člověk najde tolik paralel a obrazů lidí, až se diví.


Kevin umí hrát ... i The Life of David Gale je slušný nářez.


 

Jasně, i Tarantino + žánre vážné i nevážné, Marvelovky ... ale i Stone / The Doors ... 


A i westerny s J. Waynem ... a taky pár věcí s tím co měl Gran Torino.


Slovy Clinta : - "vypil jsem víc piva ....atd."



Někdy ale člověk potřebuje vypnout hlavu a i u Simpsnů si najde větší zábavu než u většiny jiných programů. 


Sarkasmus některých hlášek odzrcadluje víc a víc dnešní realitu.


A taky M*A* S* H  a Snatch, britská kinematografie a tak dále …


Patří k tomu i Charlize, Jessica a Margot … novodobé bohyně ve všech možných podobách :-).



Music


Dobrá muzika je radost.


Ohlášený koncert v dešti. Ze začátku teda v pohodě, pak to začalo ... a slova zůstali opravdu někde jak kapky deště ...

Lilo jak z konve, hadry se pak sušily 3 dny. Ale skoro nikdo neodešel a zpívalo se a tančilo ...

A vzduchem lítali balony štěstí. Pro sichr na mně spadl 2x, tak uvidíme.


Povedených koncertů je pár, taky se bude zpívat na Du Hast a tančit třeba na Family Portrait nebo skákat na Some pain will ...

A střechu v autě třeba urve Jim in Strange Days ... , anebo Dolores, co věděla jak je to s Promises …


A spousta jiných dobrých starých a nových věcí dle nálady. 



Theatre


Když jí člověk vidí v televizi, tak přemýšlí, jaká doopravdy je.


A pak jí vidí v Terase, kouká na ní s otevřenou pusou a myslí ... a nechá se ní unášet.


A nic jiného kolem neexistuje.


Catherine the Great.


A nejenom to.


Bylo taky i lesní divadlo, divadlo na nádvoří zámku - kdy padala noc a nikdo neusnul a kolem skvělá akustika … a každý si užíval Williama.


A samozřejmě skvělý Truffaldino atd.



Letters


Již  se moc nepíšou, škoda.


Kdysi jsem dostával krásné listy a občas se k nim vracím.


Úhledné písmo, i trošku neúhledné písmo.


Odpuštění, vyznání hlubokého citu, kresby, cokoliv … Paradoxně nikdy ne zapomnění.


Kdo opravdu miluje, napíše list. Vše je osobní, vše v.r., není zač se stydět.


Čím neúhlednější, tím asi upřímnější ... a tím lepší.


Listy se již nepíšou, láska se nenosí.


Lidi vybledli jak šedý pergamen.


Nemají barvy.



//


Zastavuji se…, dokud je čas a snažím se pochopit a konat správně.

Neprošel jsem všemi branami pochopení a odpuštění ... ale pořád je to lepší.


Občas opouštím spolehlivý svět strojů, o které - když správně pečujete, tak většinou neselžou.

A vracím se do světa lidí ...

Není to jednoduchá záležitost v někoho a v něco věřit.

 

Ale je třeba věřit i ve štěstí.

Ono to vesmír vždy nějak zařídí, něčemu je třeba pomoct, něčemu se pomoct nedá.


A všechno je dočasné.


A taky - je současné štěstí - již jako splněná touha, anebo jen na něco zvyk ?

Je to jenom stav mysli, proradná Psyché ?


Neubližovat.

Nikdy nikomu - dětem nebo dospělákům svým egem a arogancí, blízkým svojí bezcitností, nevšímavostí, hloupostí, ignorací ...

A vůbec ne tomu, kdo nás má rád - i přesto všechno - že ví, jací jsme.


A to srdce, kterému člověk neporučí, i když ten druhý hodně ublíží ... "F*ck in hell !" - by řekl Tyrone. 


Je třeba si uvědomit, co je opravdu důležité.



Shame

 

V jedné zimě ve mně zůstal silný obraz, dotek slabosti i studu ...


Byli jsme se projít, užívali jsme si zamrzlou řeku. Tancovali jsme na ledu, klouzali se a takhle rozveselení pokračovali na cestě kolem řeky.


Oproti nám kráčela paní a tlačila před sebou krásnou mladou holku na vozíčku zabalenou v dece ...


Můj pohled se potkal s její a já se styděl … za ty momentálně vyjádřené chvilky našeho tehdy udržovaného štěstí ...


A pak jsem cítil bezmocnost pomoci právě takovým lidem, kteří nemají dar zdraví …, který my považujeme za samozřejmost. Když vidíme takové lidi, odvracíme tvář, netýká se nás to.


Za samozřejmost považujeme i lidi, které možno něco trápí a oni jenom nosí masky … stačí se porozhlédnout kolem ... někdy opravdu pomůže upřímné objetí.

 

A pokud již nějaké ty dary dostáváme, měli bychom s nimi taky správně nakládat ... rovnice a stromy života jsou občas tak jednoduché ...

 

Kluk v “Pošli to dál“ projektu nevěřil, protože doznal poznání slabosti lidí.


Valentin Michael Smith v analogii archanděla Michaela si šel cestou vodních bratrů ...


Taky chci pít zhluboka a mít své bratry a sestry hluboko v srdci ... grokovat poznání.


 

Ono ten serotonin, dopamin, adrenalin se vyplavuje, i když potkáváme spřízněné duše, stejné krevní skupiny ...


To jsou ty obruče srdce svírající, které obohacují ... - láskou, radostí, intelektem ... všechno ve 3D.

 


Opravdu to neumíme ?


Stačí málo...


Á propos kolik dětí nebo dospěláků jste dnes udělali šťastnými ? :-)


A kolik chyb jste napravili ?


Je to tak těžké ?



Není.


 




© 2017 - Sartre2 


 





Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter