Zas sedím v tom stejném rohu Modlím se k zákeřnému bohu Do ruky řežu stejná znamení Je to osud, který se nemění
Už jen ta ďáblova slova Pak se v pekle budu péct znovu a znova Už jen báseň smrti číst Navštívím hodně nových míst
Už zhasínají rudé svíce Chlad zalevá mi horké líce Krev pomalu stéká po znaku Nepřesvědčíte mně o pravdy opaku
Už slyším ten ledový smích Všude padá bělostný sníh Mé tělo v té zimě mrzne Provaz se napne, podlaha vrzne
Už je tu, už je ta pravá chvíle Oprátka stahuje se stále Smrtku v tom davu jsem uzřel Než poslední výdech z úst mých vyšel
Pak trhnutí a křupnutí ozvalo se Tak to skončilo, přesvěčte se Oběšen v zimě za krádež života To je ta spravedlnost, to je ta dobrota. |