rozhicovaná strojovna

1. Ahoj (ona)
-------------
Bože, to je …  úsměv …

světlo zalilo palubu
její pohled krájí čas
                    na prvočísla
její vůně smršťuje
                    rýžová pole
krev se mi vaří
                    do pórků
v moři endorfinů
se cachtá         rozum
měl bych NĚCO říct

1. ahoj (já)
--------------
toporně stojím
             a dementně se šklebím

2. ahoj (já)
--------------
do prdele
             nic mě nenapadá!                  
neahoj, müsli
---------------

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

éterická bytost
září na šířku dlaně
ode        mne
z nebeské klenby
                padají
                      hvězdy
přej si NĚCO, osle
---------------

Znáte dobrou kavárnu?
jo, ale já kafe nepiju
Není to škoda?
je, ale mám rád čaj s mlíkem
Proč ne …
----------------
zas ten odzbrojující
               potisk tváře
---------------
nastoupili jsme
                do tramvaje
do osmičky

 (1.8.2016)