Přesně tak.
Otevři ty svý oči. Kam bys spěchala. Seš líná píča. Klidně si lež. Nikoho
nezajímá, že z tebe bude chcát pot na prostěradlo o něco dýl. Smrdí. Ty
smrdíš. Ale to prostěradlo nesmrdí tebou. Smrdí časem, který na něm trávíš
sama.
Lež. Kam bys
chodila!
Seš
nejzbytečnější člověk, jakého znáš. Je to smutné. Na světě je totiž spousta
zbytečnějších lidí než ty. Každý by měl znát někoho, kdo je zbytečnější než on.
Nebo by to tak měl aspoň cítit. Jak jinak zabíjet, abys přežila? Protože to musíš,
abys přežila!
Posaď se na
postel a podívej se dolů. Pod tričkem ti stojí bradavky. Jak by sis teď mohla
nepřijít nekonečně přitažlivá! Přeješ si, aby to mohl někdo vidět. Chtěla bys, aby
tě někdo oknem sledoval. Aby teď hned vstal z postele, nechal tam svoji
manželku a šel si na záchod vyhonit s myšlenkou na tvoje bradavky a to, co
je pod tvýma kalhotkama. S tou ranně šedivou, čistě pudovou myšlenkou,
která vůbec nezávisí na tvojí fyzické kráse, si udělal i za tebe dobré ráno.
Odpotácej se z
postele na záchod. Stáhni si kalhotky ke kotníkům a začni čůrat. Přesně tak! Ten
nenapodobitelný zvuk, kdy moč opouští tvoje tělo! Kéž by ho mohl někdo slyšet a
představovat si, jak asi vypadá tvůj několik týdnů neoholený mladý klín.
Hotovo? Tak
počkej! Nevytírej se ještě! Zůstaň sedět bez hnutí a dívej se na ty bílé dveře před
sebou. Proč je vlastně zavíráš?
Cítíš ty
kapičky, jak pomalu zasychají na tvých holčičkovsky drobných stydkých pyscích. Vzrušuje
tě to. Myšlenka na tvoji vlastní píču tě vzrušuje. Je to normální. Každý se
vzruší při pomyšlení na vlastní genitálie. Každý.
Prostě do sebe
sáhni. Dotkni se svého vzrušení. Stačí dva prsty. Strč je tam ty frigidní
děvko! Strč je tam! Cítíš, jak seš
vlhká? Víš, co to je? Chcanky! Ty se vzrušit ani sama nedokážeš. Seď! A nech
tam ty prsty! Seď, dokud neoschneš. Nech ty chcanky pěkně zaschnout.
Ty seš vlastně
hodná holka. Poslušná holka. A vždycky jsi byla. To je totiž každá děvka.
Přivoněla si ke
svým prstům. Milovala svou vůni. Milovala, když k sobě mohla přivonět. Dva
prsty. Prostředníček a ukazováček. Dva prsty, které dovedou připomenout ten kyselý
pach sladkého nekonečna. Vagína je otevřená rána, se kterou se prostě narodíš.
Můžeš ji lízat a snažit se ji zhojit, ale vždycky ji někomu roztáhneš. Protože
seš děvka a miluješ krouživé pohyby ve svojí otevřené ráně. Strkáš do ní sama
prsty. Ty nechceš, aby se zacelila. Líbí se ti, když mokvá. Prosíš se, ať
z tebe teče ten nakyslý hnis. A ty tečeš. Udržuješ svoji ránu otevřenou.
Bojíš, že kdyby se někdy zacelila, rozlije se ti ten jed do těla.
Nikdy z ní
nebude jizva.
Tvoje píča je
jediná rána, kterou čas nikdy nezhojí. Tak se běž vychcat. Moč dezinfikuje.
|