Zase to nejezdí a tak máme čas si něco říct a prostě si připomenout, že sme taky lidi.
,,Jseš rasista?“ zeptal se mě Tudor. On je z Rumunska a jeho taxík je tři taxíky za tím mým.
,,No, nejsem,“ říkám mu po pravdě. ,,Ale někdy se fakticky dokážu nasrat.“ A to je taky pravda.
,,Hm,“ řekne na to Tudor a pak chvilku nic neříká. Využiju toho a koukám se na holuby, co je někdy krmíme. Musíme jim ty prošlý housky a chleba házet mimo silnici, protože posledně dva z nich přejelo auto, zatímco zobali. Byli na místě mrtví. A ani kolem toho nebylo tolik krve, což mě překvapilo, pokud se dobře pamatuju. Pak přiletěl racek a něco z těch holubů pojed. Bylo to docela nechutný, ale takhle to, počítám, v přírodě chodí.
,,Už si to někdy dělal se dvěma ženskejma?“ připomene se Tudor.
,,No jasně.“ Mám už totiž taky nějaký zkušenosti.
,,A se třema?“
,,Ne, to ne,“ musel jsem přiznat barvu. Povedla se mi sice jednou čtyřka, ale byla v tom jen jedna ženská a pak dva psi, takže se to asi nepočítá. Ti psi přiběhli do ložnice, když jsem už byl skoro hotovej. Já u toho někdy kčičím a když jsem uviděl ty psi, tak jsem trošku zpanikařil. Naštěstí mi jen začli olizovat palce u nohou. Bylo to fajn. Teda jako vůbec jsem netušil, že mám kolem nehtů na noze erotogení zónu.
,,V pohodě, to přijde,“ říká mi Tudor a já mu chci věřit.
,,Já měl i matku s dcerou, ale to bylo za peníze, ti ale řeknu, že to stálo za to.“
,,No, jo Tudor, Rumunsko, tam je pořád možný Něco prožít.“
,,He, he ,“ směje se mi Tudor do držky. A já mu to vracím.
,,Hej, Martin, kolik už si měl v životě ženskejch?“ To přišel vyzvídat Kurd Memet. Jeho taxík je právě teď dva taxíky před tím mým. Memet je z Turecka, protože Kurdi pořád svůj stát nemaj. Měli, nemaj.
,,No, asi tak....“
,,Já jich měl víc, než ty máš vlasů na hlavě,“ nenechá mě domluvit. (To je pořád strašně moc). A taky už to dělal se třema jako Tudor. A jako že mi teď hned ukáže, jak to dělal, asi abych mu to uvěřil, nebo co. Začal hejbat pánví tam a zpátky a mírně rozpažil ruce a kmital přitom oběma prostředníkama.
,,Vidíš?“ ujišťoval se. ,,Takhle jsem to s nima dělal.“
,,Hm, vidím.“ Hajzl, má to jeden štěstí. Teda měl. Nedávno se totiž rozhodnul, že se stane dobrým muslimem. To znamená, že se musí modlit asi tak pětkrát denně a pak dělat ještě další věci. A taky jich spoustu musel přestat dělat. Který, to mi nechtěl říct. Asi proto, že já muslim nejsem.
Ještě jednou jsem si vzpomněl na ty dva holuby a na toho racka. A pak se to konečně rozjelo.
|
