Tak tu jen sedím 

Nevím co dál

Tak na sebe hledím 

Život mi vzal všechnu naději 

Možná ti to dojde... třeba později 

Ale jak čas plyne dál 

Já v životě sám zůstávám

Ty můžeš žít a umírat dál 

Ale já svůj život nevzdávám 

Je mi špatně... já procitám 

Beru si nůž a neváhám...

Je nutné zlo na tomto světě 

A nedá se to napsat v jedné větě 

A jak se tak má žít? 

Moje mysl se vznáší v oblacích 

Moje rádio nehraje na přání 

A tato báseň je pomalu k uspání 

Já víc dělat nemůžu... krvácím 

Ve tmě se zběsile potácím 

Pak do tmy padám... začínám žít