Přitiskla jsi svou tvář na dveře

chirurgie. Oči se nepyšnily

žádnými řasami, ale v tom ses

nelišila od běžné ženy a taky

ženy krvelačné šelmy, které

někdy nebývají rády v módě.

V skleněné dálce zaznělo tajné 

heslo a taky, kdo ukryl měsíc

do koruny stromu. Za dveřmi

ulice pokračovala, ale to nebyl

důvod k obvyklému sprchování

v dešti, nebo výměně střílejících

kohoutků. Noc pod kůží se jen

rozpůlila. Byla jsi jednou z těch

figur z lesklého plátna v jedné

zapadlé čtvrti, která se jmenovala

Zapadlá čtvrt, už si nevzpomínám.