Chvilka
z Moulin Rouge
V záři
svítilny nosíš mé pomačkané košile
Na
špičkách stojíš; slova pleteš si studem
Prázdné
lahve z předminule a báseň v koši je
že
prozradila, kde za pár minut budem.
Roztáhneš se doslova, jako inkoust na papír
Schopná prodat vlastní duši; už ti to tak nechutná
Patnáct nocí za sto franků, patnáct roků za safír
Stokrát ještě namaluješ jak je láska nechutná
Pokládáš se bez výčitek, jsi lehká žena s vizí
Dojímá tě čas; pláčeš
pomalu a koušeš nehet
cítíš jak je nehezké - když láska jen tak zmizí
Zbyde ti jen polopravda v poloprázdném Clairette
|