|
I.
Jestliže čas má ještě nějaký smysl,
tak pouze jako kroky ve sněhu,
tak jenom jako mrtvý šperk
jako když šlápneš na poslední schod, který tam není
ruce se nezachytí
na chvíli letíš bez křídel
jestliže ještě existují slova
neznám ta správná
ani uslyšet....
a prsty jsou tak prázdné
směrem k zemi
II.
Stojím
Na Újezdu
Na kraji
Moře z betonu
Na břehu
Moře z asfaltu
Kolem se přelévají
tramvaje
Okna nad studiem
zdravého spaní
se rozsvěcí
a zase
zhasínají
rozsvěcí
a zase
zhasínají...
Je mi tak cize
Kouřím
Kolem prolétají slova
A já jsem
venku
III.
Oranžové procesí
táhne Prahou
na chodníku
ustlalo si
pár nevýherních
tiketů
Bloudím
kolem sebe
bojím se
tmy
a pěstí davu
bojím se ticha
bojím se hluchoty
a zla
které
nenápadně
prorůstá
poporůstá
roste
bojím se
X.
šedivý muž
v příliš velkém plášti
sklonil se
na chvíli
nad košem z betonu
narovnal se
a skoro zazpíval
všem kolem
nikomu
„Korunu padesát...
...korunu padesát
na jedno
Marlboro!“ | 
