Pod
mýma nohama
nade
mnou, vedle mne
slyším
zdi plesat
Necítím
se zcela pří-
jemně
Potřebuji
lok nebo aspoň
dva.
Toužím
po něm jako po
podrbání
e-
ga.
Jsme
spolu v tůni pocitů
Naše
životy jsou plytké
jako
mořská sůl
chutnající
na tvých kloubech
přecejen
hořce
Ač
slaně
Vidím
tvou osobu tak
zrýsovaně.
Potřebuji se
dotknout,
jen. Málo. – Nikdy,
nikdy
nám nebylo zcela přáno.
Potoky
vody ve tvářích
mění
svou podobu i směs.
Jsou
jako rosa, voda, víno.
Ta
slizká směs, ze které je
cítit
příjemno.
Zní
ve tvých uších
nic
a všechno
Nenávidím
tě a –
všechno je mi jedno.