MANDRAGORA

Chybí nám v životě prvek, kořen lásky a štěstí a blahobytné prosperity. Přesvědčím se o tom vždy, když letmo nahlédnu do kuloárů, co se hemží v novinovém hlášení, abych se zas dočetl o tom, co je nového. Kdo koho šikovně oblafnul a jak to vlastně zamaskoval, aby se na to nepřišlo. S kým, proti komu a proč se kde bojuje. Kam vycestoval nějaký významný papa Papaláš politického čarování dojednat nové smlouvy a urovnávat staré sporné klauzule. Komu a čím a od koho je vyhrožováno, proti čemu se bouří znepokojená veřejnost, proč se na fotografiích srocují a na koho hrozí nespokojení mafiáni, odlišní od nemajetných cikánských gangů, rozezlení skinové, horlící fašistické odrůdy voodoo–fanatiků, radikální republikáni, šikovní a všeho schopní anarchisti, kam vedou kolony vojsk, záměry teroristů i protiteroristická komanda, zástupy hladových krčků a zneužívání cvrčků (rozuměj oslabených dětí)? A to všechno mi představuje neošizenou bídu světa, který pro samé krámy strádá a noří se do svých obav a rostoucího šílenství s nebezpečím nemluvě o DPH, který se mi zdá takový odfláklý, nedopečený, nealko pověstný rohlík – jedná se o sousta ze světa, který zůstává neměnnou konstantou po staletí – jenže dřív nevycházela periodika, takže se lidi nemohli dozvědět o novinkách hned druhý den, cože se to zase semlelo u sousedů a nebo na druhé straně zeměkoule.

A pak mi vytane na mysli stará legenda o zázračném kořenu, nejedná se o léčku, jen o důmyslnou léčbu písmenka a úvahy a kuráže, o kořenu, který dokáže jeho majiteli zařídit štěstí a lásku. Tolik lidí už ho hledalo a tolik papíru se o něm potisklo formou koláže bez kuráže, že možná nejde jen o báchorku, že třeba jsou na Zemi ještě tací, co dokážou žít jinak než my, Sons Of The P, Synové planety, Digital Underground, 1991 very brave long long play. Tajemní alchymisté plného života, nejen odlitého do baněk ke zkoumání, kteří si nenápadně předávají recept na štěstí a na věrnou neprchavou lásku. Know–How science fiction comics by Kája Saudek. V Plzni vystavují až do 3.5.2014 Kájovy obrazy k prodeji nepoplašně, i když ne zrovna za pakatel, ale jsou to dílka ze šedesátých let… super view, v hotelu U Pramenů pod kostelíkem U všech svatých na Roudné. Nebo pod FN Lochotín. Hloubaví znalci skrytých věd a dědicové tajných nauk, užívající doušek jako pivko Permon, či irish Guinness Stout, užívající i kořen mandragory, jinak zvané rostlinky alruna, či alraunmanchen nebo zkrátka a jasně rune.

Slovo rune znamená tajemství, tajuplný šepot, kořen alraunmanchen má navíc tvar lidské postavy a vydrží v zemi po dobu lidského života. To uchovávání v tajnosti by bylo pochopitelné, vždyť cesta ke štěstí a blahu lásky se musí pečlivě hlídat přede všemi nepovolanými nedozrálými vykuky, kteří by mohli zneužít tak vzácných darů a zničit sebe, a nakonec i druhé lidi. Mandragoru znali už kdysi dávno ve starém Egyptě, znali ji i bratránci Káji Saudka Židé a další zasvěcenci v Evropě. Kam vlastně odešli všichni ti průkopníci lidského ducha? Svatého ducha svěřeného do přiléhavé tělesné schránky dobroty? Mandragoru prý nelze získat obyčejným pravidlem, její kořen musí nový zájemce vždycky koupit, ale pozor, číhá v tom na něj háček (jak jinak podle scénáře ochotné obchodní politiky): pointa vám vykouzlí úsměv, že další kupec musí zaplatit méně, než předchozí majitel, z ruky do ruky. Cena je nakonec tak nízká, že poslední vlastník už není schopen kořen prodat a jeho duše nakonec propadne neřesti huh peklu, jak by ho maloval Kája Saudek, kdyby mohl vnímat po jeho špatném úraze.

Napadá mě, proč vede cesta ke štěstí a k lásce právě po tom úzkém chodníčku mezi výšinami nebes a pekelnou propracovanou propastí? Ale je to tak. Proč by se jinak mandragoře přezdívalo květ oběšenců? Podle jedné pověry vyrůstá pod šibenicí ze spermatu odsouzených obcujících pohlavárů. Nebyli pak oběšenci právě ti nešťastníci, kteří při svém zoufalém hledání mandragory zabloudili a skončili svůj život pádem do prohlubně? Nevím, těžko se tím dá zabavit. Jako symbolický Spořínek, který chce mít tuhý kořínek v těle, hledá asi kořen mandragory v modlitbě za lepší společnost více včel a méně vos.

Radix  Mandragoræ trápí dál mou mysl nad rozevřenými hláškami z novin. Jak najít cestu ke štěstí? Znamenat jen pobavenou Lebende Legende, nikoliv die schlafende Pink Panther Legende. Tak kde asi žijí alchymisté lásky? S láskou na dlani? To jsou zprávy, které se ani v dnešním novinovém sloupku nedočteme, nicméně přátelé tajemného kořene, nad jehož zázračnou mocí se zlá síla jen nepatrně přežene, je to objev ducha uvnitř tělíčka. Nebo nepatrná dávka IQ uvnitř stejnak nepatrné hlavy za vyměřené lhůty času použitelné kvality života. Nebo nejlépe obojí propojovat ku esenci magie.