| Proč mám stále pocit, že si se mnou hraješ? Vana přetéká už a Noc se pomalu krátí slepecká hůl u dveří se s mojí tváří mlátí a jazyk můj už bez života ptá se: "Ještě vlaješ?"
Jistěže je obdivuhodné, jak nádherně teď zraješ a k tomu navíc hereze a mráz mně čelo zlatí Jestliže náš němý souhlas bezesporu platí tak proč mám stále pocit, že si se mnou hraješ?
Teď ten pocit zhoustl v mrak, jemuž ty zase laješ a mé plány plné stisků se nenávratně tratí ta něžná jízda ve tvém vláčku se nikdy nezaplatí když hořký ze mě vyplul pocit, že dál si se mnou hraješ..
| 
