Stékám a ztrácím se v odrazech ničemnosti Nořím se hlouběji do nepoznání Nepoznamenanost mi již nic neříká Omdlévám kvůli nedostatku anarchie v systému Vzdávám se až příliš snadno Nejsi lehký cíl, je nemožné tě uchvátit Nosím s sebou plynovou masku Abych se nemusela bát tvé zdrcující vůně Ano, mohla by vonět jako strach Ale to je lež - To já z ní mám noční můry
Ponocuji a zjemněle se dívám na Měsíc Pohrává si se svým stádem světlušek Nazýváš je hvězdy, ale to se k nim nehodí Najdi lepší jméno, vyžeň je ze závorek času Nad slovem udělej vykřičník, mezi slabikami pauzu Plete se ti jazyk Řeč těla nedává sebemenší slib A o to víc se přimlouvám k tvé nahotě Je to bezcitná děvka Spěchá, ale jen když jí dám povel Nesnáším ten přihlouple pohybující se bok nad ránem Smích, který mi zlepšuje náladu Jen abych v noci nemohla spát |