Listem plane ráno z větví  

stromu ještě malý oheň

tam utrhnu rubín třešní

na stín trávy nezapomeň.

Čas dvanáctkrát právě dýchá

zvon ten ptačí hnízdo je

padá večer do Jericha

tmami vržou veřeje.

A zatroubil první anděl

pečeť úst je zlomena

sad té noci něčím zplaněl   

na rtech ticha semena.

Včely v černém bzučí z drátů  

zlato zhaslé v prstenech

růže leží v hloubce šatů

smutky tmavnou v kamenech.  

Na dlani ti roste pole

z brázd kdo jsi mé obilí

stébel našich větve holé   

jsme hlínou těl opilí.