Památná hora Říp
Říp je nejznámější a nejpamátnější hora naší země. Je to opravdový symbol českého národa. Jak praví Kosmas ve své kronice, právě na tuto horu vystoupil bájný praotec Čech a rozhodl, že zde bude žít jeho kmen a všichni jeho potomci. Stejně vypráví o něco mladší kronika Dalimilova a známá kronika Václava Hájka z Libočan. Tuto událost popisuje ve svých Starých pověstech českých i Alois Jirásek: "...hle, široširý kraj se před ním rozkládal do nedozírné dálky, až k modravým horám, rovný a volný...I zaradoval se praotec Čech nad utěšeným krajem a zamyslel se pak nad ním, jak tu bude jeho rodu i budoucím pokolením..." S Řípem lidé spojili i vypravování o mistru Janu Husovi. Prý Hus na Řípu kázal a jeho hlas zněl tak silně, že ho bylo slyšet až na vrchu Sovici daleko za řekou Labem. V době národního obrození, kdy si lidé znovu začínali uvědomovat, že patří k slavnému národu Čechů, který odedávna v těchto krajích žil, hovořil vlastním jazykem a nepodléhal nadvládě cizích panovníků, přicházeli na Říp vlastenci a buditelé, aby si připomněli slavnou minulost. Byl tu na příklad Karel Havlíček Borovský, Václav Hanka a další.
Hora se také stala inspirací pro mnohé výtvarníky a svědkem mnohých významných změn. Hora Říp byla pravděpodobně také významným kultovním místem. Rotunda sv. Jiří, která se zde nachází, pochází z konce 11. století. Původní rotundy měly válcovou loď, apsidu a lucernu na střeše, některé se ovšem přidáním věže a tribuny začaly přibližovat podélným kostelům, a tímto způsobem byla postavena i rotunda na Řípu za vlády Vladislava I.. Vysvěcena byla o něco později, až jeho nástupcem knížetem Soběslavem I., pravděpodobně u příležitosti jeho vítězství nad Lotharem u Chlumce (roku 1126). Hora Říp se stala i mnohem později místem pro různá shromáždění lidu: např. v roce 1848 zde proběhla oslava konstitučních svobod, v roce 1868 manifestace za rozšíření národních práv apod.
Nejvyšší bod hory dosahuje 459 m nadmořské výšky. Okolní velmi úrodný kraj je rovinatý až mírně zvlněný a dosahuje jen výšky kolem 230 m, jen severní část Roudnice je 280 m nad mořem. Říp je za jasných dnů viditelný až z Doupovských hor, Krkonoš, z pražských, středočeských a jiných výšin. Vznik hory souvisí se sopečnou činností v době třetihorní, která byla v severních Čechách velmi intenzivní. Říp zde vystupuje jako klasický příklad vyvřelé hory, uváděný ve školské topografii jako typ vyvřelé kupy a stolové hory české. Les na Řípu je umělý, vysázený lidskou rukou. V 18.stol. byl Říp ještě holou bezlesou horou. Teplé čedicové skály se střídaly s travnatými stráněmi. V roce 1879 požádal hospodářský spolek v Roudnici tehdejšího majitele řipského panství, Mořice Lobkowitze, aby dal svahy kopce zalesnit. Velkým nákladem byly tehdy svahy osázeny duby, buky, jasany, javory i břízami. Les tohoto složení se zde udržel dodnes. Říp sám, jako větší ostrov zeleně v okolní rovině, má velký význam jako útočiště zvěře a hnízdiště ptactva. V roce 1951 byl Říp prohlášen za státní přírodní rezervaci, sloužící k všestrannému přírodovědeckému výzkumu.
Zajímavé:
- Jak vlastně vznikl název Říp? Velebná hora dávnověku,nejpřednější z posvátných hor země České, byla nesporně v době prehistorické význačným kultovním bodem. Všechny slovanské kmeny, které sídlily v jejím okolí přímo fascinovala ta holá hora vyčnívajíci z roviny. Daly jí prosté, ale příznačné jméno "Hora" -> Rip
- Říp je zajímavý také svým čedičem, který má silný magnetismus. Kompas zde vypovídá veškerou službu, neboť se odchyluje podle magnetičnosti čediče do různých stran a místy se dokonce jeho severní pól obrací skoro až k jihu. V samotné rotundě je magnetka tak zmatená, že záleží i na které dlaždici stojíme a někde přiléhá i ke dnu krabice.
- V dubnu na svátek sv. Jiří se tradičně koná u úpatí Řípu řipská pouť. V řipské rotundě je sloužena slavnostní mše.
napsal Luboš Hainc...převzato z tohoto zdroje
Literární dýchánek připravovaný kulturním magazínem Totem.cz na Řípu o víkendu 28.9.-29.9.2002
Po dvou letech bychom chtěli vystoupit opět na Říp, proto je srdečně zván každý píšící i nepíšící:-) Začátek programu na vrcholu Řípu v rezervovaných prostorách místní restaurace po 17.hodině, v rámci divadelního představení "Divadlo jednoho muže" Luboš Pavel, v rámci přednesu zahájí Petr Mareček. Každý si sebou přineste vlastní tvorbu, bude tu spousta místa pro čtení vlastních děl. Kdo bude chtít zůstat přes noc, pod Řípem je louka, kde si je možné postavit stany. V hospůdce na vrcholu si je možné zakoupit občerstvení do pozdních večerních hodin.
Vlaky z Prahy:
Vlaky k Řípu v sobotu:
Vlaky na Říp (pod úpatí k vesničce Ctiněves)
Praha-Libeň 8:46
Vraňany 9:41 9: 57
Ctiněves 10:11
Praha Masarykovo n. 13:33
Kralupy nad Vltavou 14:16 14:39
Vraňany 14:56 15:25
Ctiněves 15:40
Vlaky zpátky do Prahy (z Roudnice nad Labem)
Roudnice nad Labem 20:58
Praha Masarykovo nádraží 22:48
redakce Totemu
|