|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Venku prší
a dotoho
slunko svítí.
Duhové kapky
deště zdobí
luční kvítí.
Na obzoru v dálce
se přes údolí klene
barevná stuha.
Tu nazýváme
krásným jménem
duha.
Pod ní líbezná
Víla Světlonoška
tančí.
Doprovází jí
cvrdlikání
ptačí.
Na sobě má
krásné hedvábné
šatičky,
které zdobí
duhové perličky.
Na drobných
nožkách střevíčky,
z ranní mlhy ušité.
Voňavými jarními
kvítky pokryté.
Místo venečku
z lučních kvítků
spletený.
Má na hlavě
zlatou korunku
z drahými kameny.
Teď už vím
že to není
obyčejná
Víla.
Které v srdci
koluje přírodní
síla.
Je zkrátka
něco víc,
není potřeba
už říkat nic.
|
|
|